Sápmi |

Sámedáidda mielde Venezia dáiddabiennálas – Dáidaga lassin lebbejit dieđu iešmearrideamis

Venezia dáiddabiennála čohkke oktii dáiddáriid ja maid servodataktiivvaid miehtá máilmmi Veneziai, Itáliai.

Outi Pieski dáidda
Outi Pieski dáiddainstallašuvdna čájehuvvo Venezia biennálas. Govva: Frame Contemporary Art Finland

La Biennale di Venezia, Venezia biennála, lea okta máilmmi stuorimus dáládáidaga dáhpáhusain, mii čohkke dáiddáriid, artisttaid ja aktivisttaid miehtá máilmmi Veneziai, Itáliai. Dáhpáhus ordnejuvvo juohke nubbi jagi.

Biennála rahppojuvvo almmolašvuhtii lávvardaga miessemánu 11. beaivve, muhto bovdejuvvon guossit, dáiddasurggiid ámmátolbmot, márkanastit ja media leat beassan báikki ala jo vuossárgga rájes. Dáhpáhus ordnejuvvo dál 58. geardde.

Dán jagi doppe leaba maid sámiide oahpes dáiddár Outi Pieski ja filbmadahkki Suvi West. Soai leaba mielde Miracle Workers (ipmašiid dahkkit) -dáiddárkollektiivvas.

Biennála Suoma paviljongas sáhttá oaidnit Pieski installašuvnna Ovdavázzit - Forewalkers, mii ovdanbuktá sápmelaččaid oktasaš rahčamuša rádjeáiddiid vuostá ja vel oanehisfilmmaid ráiddu, mii ovdanbuktá oavdudaguid vásáhuspoesiija. Ealligovaid leat bagadan kollektiivva lahtut Maryan Abdulkarim, Khadar Ahmed, Hassan Blasim, Sonya Lindfors, Leena Pukki, Martta Tuomaala, Christopher L. Thomas ja Suvi West. Čájáhusa leat kurateren Giovanna Esposito Yussif, Christopher Wessels ja Bonaventure Soh Bejeng Ndikung.

Suvi West dáiddaduodji The Killing of Čáhcerávga sisttisdoallá vihtta oanehis filmma. Filbmačájáhusas muitalit iešguđetlágan servvodatlaš muitalusaid, mat láidejit geahčči niehkoduovdagiid čađa, oktonas muohtaalážiidda, absurdisttalaš kapitalisttalaš mearavuloš čikŋodagaide, šaddogárddiide ja sáttomehciide.

Suvi West
Suvi West bagadan videodáidda lea oaidnin láhkai Venetsia biennálas. Govva: Yle Areena

Pieski ja West dáiddaduojit gullet Miracle Workers -kollektiivva oktasaš A Greater Miracle of Perception -čájáhussii.

Suvi West muitalii davviriikalaš Buorre Iđit Sápmi -sáddagis vuossárgga, ahte sii leat háliidan buktit ovdan máilmmi dili iešguđetge geahččanguovlluin. Sin videojoavku lea guorahallan ipmaša, muhto imaš soaitá dárkkuhit juohke olbmui eará áššiid.

– Muhtumiid mielas visot lea imaš, ja muhtimiid mielas jus visot lea imaš, de mihkkege ii leat imaš. Mun ieš guorrasan dasa, ahte imaš lea juoga erenomáš. Mii beare ii sáhte leat ipmašiid. Min videojoavkkus leat gávcci olbmo, de lea čielggas, ahte mis ii leat ovttalágan oaidnu dasa, mii lea imaš.

West muitala, ahte videojoavku gieđahallá ipmaša lassin máilmmi dálá dili iešguđetlágan realitehtaid ja realismmaid bokte. West mielde joavkkus ii leat oktasaš cealkámuš, muhto baicca háliidit čájehit, mo buot dan máilmmis laktásit oktii.

"Inhan mun máhttán oba jurddašit mas lea sáhka"

Venetsia dáiddabiennála ordnejuvvui vuosttas geardde jagis 1895 ja das lea šaddan árvvusadnojuvvon dáhpáhus. Dáhpáhus álggii govvadáidagiin, muhto lea rievdan áiggi mielde nu gohčoduvvon dáládáidaga dáhpáhussan.

Suvi West ii livčče jáhkán iežas leat muhtimin dakkár dáhpáhusas mielde. West mielde dohko bovdejuvvojedje dáiddárat ja artistat, geat váldet vuhtii servodatlaš áššiid iežaset dáidagis.

– Mun gii boađán filbmamáilmmis, de inhan mun máhte oba jurddašitge mas das lea sáhka, muhto dáiddárat geat bohtet dáiddamáilmmis, de sidjiide dat lea áibba mielahis stuorra ášši.

Venezia Biennála
Venezia biennálas čájehuvvo videodáidda maid. Govva: Frame Contemporary Art Finland

– Ja dat, ahte mun beasan bargat videodáidaga, ja vuosttas báiki gos dat čájehuvvo lea Venetsia biennála, de leahan dat stuorra gudni, muhto orru gal maiddái vehá issoras. Mun lean hirbmat giitevaš dan vejolašvuođas, lohká West.

Venezias beassat oahpásmuvvat maid moratoriadoaimmaide

Sierra dáiddašlájaid lassin báikki alde leat maid earát servodagas aktiivvalaččat doaibman olbmot. Okta sis lea nuorra sámeaktivista Petra Laiti. Son doallá Venezia biennálas moratoriadoaimmahat-performánssa, mainna čalmmustahttá iešmearrideami.

– Dán performanssa vuođđun lea Outi Pieski, Jenni Laiti ja Niillas Holmberg álggahan moratoriadoaimmahat Ellos Deatnu -lihkadusa olis. Mii leat dan ovttas ráhkadan ja dan performánssa ulbmilin lea márkanastit iešmearrideami ja moratoriajurdaga.

– Mii viggat boktit dainna jurdagiid iešmearrideami birra ja čájehit, ahte man álki lea doalvut iešmearrideami iežas servodahkii ja makkár hámit das sáhttet leat, čilge Laiti.

petra laiti 23.5.2018
Petra Laiti sávvá iežas basttit boktit jurdagiid iešmearrideamis. Govva: Ville-Riiko Fofonoff / Yle

Petra Laiti sávašii dainna performánssain bastit muitalit sámiid dálá dilis ja hástalusain.

– Mun muitalan dan performánssas hui rahpasit Deanu soahpamuša ja Jiekŋameara ruovdemáđija birra. Mun lokten dieid ovdamearkan das, makkár áššiide servodaga iešmearrideapmi sáhtášii leat čoavddusin.

– Jáhkán dat boktá jurdagiid obalohkáige eamiálbmotjurddašeamis ja báikkálaš dási mearrideamis, ahte báikkálaš servodagain lea vejolašvuohta fuobmát, ahte sis lea riekti mearridit iežaset áššiid birra. Báikkálaččat eai dárbbaš geange gádjut sin, baicca sis gávdno dat váldi alddáneaset.

Guldal Petra Laiti jearahallama Yle Areenas.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä