Sápmi |

Sámediggeválggaid čuolmmain galgá váldit oktavuođa válgalávdegoddái – “Stuorra váttisvuohta, jus olbmot eai oaččo oba almmuhusa válgaáššegirjjiid boahtimis postii”

Válgalávdegoddi lea diđolaš váttisvuođain go olu olbmot leat váldán sidjiide oktavuođa.

Janne Näkkäläjärvi
Galhan dat lea dieđusge stuorra váttisvuohta jus olbmot eai oaččo oba dan almmuhusa, ahte lea boahtán dat válgaáššegirjjit postii, dadjá Näkkäläjärvi. Govva: Ritva Torikka / Yle

Válgalávdegotti kantuvrras lea viehka máŋgii čuojihan telefovdna dáid sámediggeválggaid dihte, muitala válgalávdegotti ságadoalli Janne Näkkäläjärvi.

Sii čielggadit olles áigge poasttain váttisvuođaid, mat gusket válgaáššebáhpáriid.

– Galhan dat lea dieđusge stuorra váttisvuohta jus olbmot eai oaččo oba dan almmuhusa, ahte lea boahtán dat válgaáššegirjjit postii.

Lea dehálaš, ahte válgalávdegoddi diehtá buot váttisvuođaid birra, vai sii bastet gieđahallat ja čielggadit ášši ovttas poasttain, dadjá Näkkäläjärvi.

– Mis lea dakkár oktavuođaolmmoš poasttas. Mii leat almmuhan dohko makkár váttisvuođat mis leat leamašan. Oktavuođaolmmoš dasto čielggada ášši poastta bealde.

Gieskat sámedikki válgalávdegoddi dieđihii, ahte girjejuvvon válgaáššebáhpáriid galgá viežžat poasttas maŋimuštá maŋŋebárgga 17.9.2019.

Válggain jienasteapmi dáhpáhuvvá nu, ahte jienasteaddji máhcaha gárvvisin máksojuvvon ja devdojuvvon sáddenkonfaluhta girjejuvvon reiven poastta bokte.

Postii válgaáššegirjjiid galgá guođđit nu áiggil, ahte dat gerget Anárii maŋimuštá 30.9.2019 ovdal jienaidrehkenastima álgima. Dán áigemeari; 30.9.2019 diibmu 18.00 maŋŋá boahtti válgaáššegirjjiid válgalávdegoddi ii sáhte váldit vuhtii jienaidrehkenastimis.

Vuossárgga 16.9. rájes jienasteaddji sáhttá maid doalvut ieš válgaáššegirjjiidis válgalávdegotti doaimmahahkii Anárii, mii lea Sámekulturguovddáš Sajosis.

válgalihppo ja giehta
Válgaáššebáhpáriid ii leat bággu sáddet poastta bokte. Daid sáhttá doalvut ieš válgalávdegotti doaimmahahkii. Govva: Sámediggi

Válgalávdegoddi ieš mearridii, ahte dáin válggain lea dušše poastajienasteapmi

Mannan válggain lei maiddái olles moivi poastajienasteamis. Dalle poastta dihtorvuogádaga mielde buot poastajienat eai lean ollen Anárii, vaikke jienasteaddji lei sádden reivve áiggil.

Loahpas čielggai, ahte máŋgga jienasteaddji jienat ledjege ollen Anárii, muhto poastta dihtorortnet ii lean beaividuvvan ja danin orui, ahte válgareivvet livčče láhppon.

Válgalávdegoddi mearridii, ahte dáin válggain ii ordnejuvvo šat ieš válgabeaivvi jienasteapmi.

Ovdamearkka dihte čeavetjávrilaš Heimo Semenoff áibbaša sierra válgabeaivvi go Čeavetjávrris lea nu guhkes mátki vuolgit viežžat válgabáhpáriid Anára poasttas. Mátki ovtta guvlui lea badjel 100 kilomehtera.

Válgabeaivvis luohpamii ledje goit guokte stuorra siva, dadjá Näkkäläjärvi.

– Mearrádusa duogábealde ledje earret eará dat go dat válgabeaivvi jienastanproseanttat leat báhcán ovddit válggain nu vulos ja dat lea maiddái resursagažaldat.

Ovdamearkka dihte jagi 2011 sámediggeválggas válgabeaivvi jienasteaddjit ledje Ohcejogas 12:s, Anáris 16:s, Eanodagas 9:s ja Soađegilis 6:s.

Resursadillái váikkuhit maiddái poastta hattit.

– Dat lea hui divrras dat girjejuvvon reivve. Sádden lea divrasat go ovddit válggain ja dat lea resursagažaldat, dadjá Näkkäläjärvi.

Lágas ii čuoččo, ahte válgabeaivve livčče bággu doallat sierra jienasteami.

– Dathan gáibida sámediggelága rievdadeami, jus háliida rievdadit válgadábi.

– Jus sámediggelága rievdadeapmi šaddá fas gieđahallamii, livčče dehálaš smiehttat maiddái válgaparagráfaid rievdadeami, dahje juobe árvvoštallat, leatgo dat ordnegis, dadjá Näkkäläjärvi.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä