Sápmi |

Sámediggi ii váldde giellabesiid badjelasas – Anára ja Soađegili gielddaid giellabeassedoaibma joatkašuvvá doaisttážii

Anarâškielâ Servi ja Soađegili ja Anára gielddat ledje dahkan álgaga das, ahte sámi giellabeasit sirdojuvvoše oalát Sámedikki vuollái.

Aanaar kielâpiervâl
Anárašgiela searvi joraha golbma anárašgielat giellabeasi.

Sámediggi ii áiggo váldit giellabeassedoaimma badjelasas. Sámedikki stivra mearridii áššis maŋŋebárgga.

Sámediggi lea čielggadan giellabeassedoaimma boahtteáiggi, dego gean ovddasvástádus lea ordnet sámi giellabeassedoaimma ja leago Sámedikkis vejolašvuohta váldit ovddasvástádusa doaimma ordnemis.

Anára ja Soađegili gielddat ja Anarâškielâ Servi ledje dahkan Sámediggái álgaga das, ahte sápmelaččaid giellabeasit sirdojuvvoše oalát Sámedikki vuollái.

Sámedikki ságajođiheaddji Tiina Sanila-Aikio dadjá, ahte giellabeassedoaibma lea erenomáš dehálaš, muhto Sámediggi ii bastte ruhtadit giellabesiid aiddo dál.

Dasa lassin váttisvuohtan lea dálá árrabajásgeassinláhka. Árrabajásgeassinlágas ii máinnašuvvo giellabeassedoaibma ollenge. Dálá láhkaásahemiin Sámediggi ii bastte váldit ovddasvástádusa giellabeassedoaimma ordnemis.

– Stivra evttoha čuovvovaš jagi doaibmaplánii, ahte čielggaduvvošii, mat láhkaásaheamis leat dat čuoggát, maid galggašii rievdadit ja makkár láhkasuoji giellabeassedoaibma galggašii oažžut.

– Mun lean hui fuolas dán dilis ja sávan, ahte dálá doaibmit sáhttet joatkit dassážii, go mis lea guhkkit áiggi čoavddus dillái. Jus dálá doaibmit eai bastte joatkit, de sávan sámegielddaid sáhttit joatkit giellabesiid doallama, lohká Sanila-Aikio.

Saamelaiskäräjien puheenjohtaja Tiina Sanila-Aikio
Tiina Sanila-Aikio deattuha, ahte mearrádus ii lean dás gitta, ahte oaidnágo Sámedikki stivra giellabesiid dehálažžan. Govva: Vesa Toppari / Yle

Vaikko Sámediggi ii justa dán álgaga mielde sáhte váldit ovddasvástádusa giellabeassedoaimmain, de Sámediggi joatká giellabeassedoaimma vejolašvuođaid čielggadeami.

Sámediggi lea ráđđádallan áššis oahpahus- ja kulturministerijain. Ministeriija lea dál ásaheame ovddidanbargojoavkku, mii galgá geahččat ja árvvoštallat sámegielaid oahpahusa ja sámegielat árrabajásgeassima.

– Mii leat čalmmustahttán kultur- ja giellabeassedoaimma nu, ahte dat livččii prioritehtan ja oaččošeimmet čovdosa dán gažaldahkii, muitala Sanila-Aikio.

Gielddaid mielas doaibma ii gula sidjiide, searvvisges eai leat resurssat

Anára ja Soađegili guovlluin doibmet dán dilis buohkanassii čieža sámegielat giellabeasi. Giellabeasit leat vuollái skuvlaahkásaš mánáid dikšobáikkit, main buot doaibma lea sámegillii.

Anára gieldda golmma anárašgiela giellabeasis vástida dálá dilis Anarâškielâ Servi. Anára guovtti nuortalašgiela giellabeasis ja Soađegili guovtti davvisámegiela giellabeasis vástidit gielddat ieža.

Anára ja Soađegili gielddat eai goit šat háliidivčče doallat giellabesiid. Gielddat oaivvildit, ahte giellaealáskahttin ii gula sin doaimmaide. Anarâškielâ Servi lea bealistis buktán ovdán, ahte searvvis eai leat návccat ordnet doaimma.

Eanodaga ja Ohcejoga gielddat eai leat leamaš mielde álgagis Sámediggái.

Giellabeasit jotket doaimmaidis doaisttážii

Anarâškielâ Servi ságajođiheaddji Marja-Liisa Olthuis lohká, ahte anárašgielat giellabeasit jotket dábálaččat. Son háliida goittotge joatkit ságastallama Sámedikkiin.

– Ožžon ikte eahkes oalle maŋŋit dán báhpára lohkanláhkai. Mii eat leat vel ságastallan áššis searvvi stivrrain eatge Sámedikkiin, eatge bargiiguinge vel, muitala Olthuis.

Anára gieldda čuvgehusdoaimma jođiheaddji Ilkka Korhonen muitala Yle Sápmái, ahte Anára gielda joatká nuortalašgielat giellabesiid doaimma áibbas dábálaččat goittot boahtte čavčča rádjai. Korhonen dadjá, ahte maiddái sii háliidit joatkit ráđđádallamiid Sámedikkiin.

Maiddái Soađegili gieldda čuvgehusdoaimma jođiheaddji Anne Onnela dadjá giellabeassedoaimma joatkašuvvat gielddas dábálaččat.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä