Sápmi

"Sámegiela sirdima mánnái ferte válljet" – Loga dás golmma sámeeatni jurdagiid giela sirdimis

Kati Eriksen Anna Lumikivi, Oona Aalto
Govva: Xia Torikka / Yle

Anna Lumikivi, Kati Eriksen ja Oona Aalto muitalit, makkár jurdagiid sis boktá sámegiela sirdin. Dán vahkus ávvudit sámegielaid giellavahku.

Anna Lumikivi, Avvil – "Háliidan seastit mánán gielahisvuođa bakčašiin"

Anna Lumikivi vuordá dál vuosttas mánás. Mánná galggašii riegádit loahppajagis.

Sámegiela hállan mánnái lea okta ášši, mii lea jorran Lumikivi oaivvis olu áhpehisvuođa áigge. Son lea oahppan iežas soga giela, nuortalašgiela, rávesolmmožin. Giela oahppan lea boktán maiddái bahča dovdduid das, manin nuortalašgiella ii leat su eatnigiella go dat galggašii leat, muitala Lumikivi.

– Giela sirdin lea issoras dehálaš munnje, go in leat ieš oahppan giela mánnán vaikko áhčči leage nuortalašgielat. Veháš gal balan, mo dat lihkostuvvá. Áiggon áinnas hállat nuortalašgiela mánnái, muhto smiehtan ovtto, leago mu gielladáidu doarvái buorre.

– Lean ieš gillán das rávesolmmožin, go lean háliidan oahppat giela iige dat leat leamaš álkes bálggis johttit. Lean sivahan iežan, go in leat dalán oahppan sániid dahje go in leat máhttán sojahit riekta. Lean sivahan iežan vaikke dieđan, ahte dat ii leat mu sivva. In leat dovdan eará vierisgielaiguin ná, muhto nuortalašgiella lea orron dakkár, man mun galggan máhttit. Háliidan seastit iežan máná dakkár bákčašiin.

Anna Lumikivi
Anna Lumikivii lea dehálaš sirdit iežas mánnái giela, man son ii ieš oahppan mánnán. Govva: Sáárá Seipiharju / Yle

Anna Lumikivi sávašii doarjaga giela sirdimii. Lumikivi mielde ovdamearkka dihte buot sosiála- ja dearvvašvuođasuorggi bargit eai leat ádden su hálu hállat nuortalašgiela mánnái.

– Orru, ahte muhtin sode-suorggi ámmátlaččat leat dan oaivilis, ahte mun galggašin hállat iežan eatnigiela, mii lea suomagiella. Sávašin, ahte dan ášši oainnašedje viidásabbo. Nuortalašgiella lea áitatvuloš, ja jus buot váhnemat jurddašit, ahte eai sáhte hállat giela mánnái go dat ii leat iežas vuosttas giella dahje giella, man máhtášii dievaslaččat, de giella gal jápmá.

– Sávan maid, ahte eará sámegielaid hállit hálašedje munno mánnái sámegiela. Ii dušše beare nuortalašgiela, muhto man beare sámegiela. Mánás leat goittot áhčis bealde čanastagat davvisáme- ja anárašgillii.

Lumikivi lea fuolas das, go nuortalašgiela sirdin lea eanáš dušše su iežas hárduid alde. Earát nuortalašgielagat su birrasis orrot guhkkelabbos. Giellabeassi lihkus lea lahka, muhto boahttevuođa ektui máná skuvlavázzin boktá fuola.

– Lean juo ovddalgihtii fuolas das, ahte mo de go son manná skuvlii. Sávašin, ahte sáhtašin bidjat su dakkár skuvlii, gos livčče vejolaš oažžut eambo go moadde diimma vahkus nuortalašgiela diimmuid. Dakkár vejolašvuohta ii goittotge dál leat, go Avvilis leat dušše davvisáme- ja anárašgielat luohkát.

– Lihkus mánná goittot beassá giellabeassái, dat veahkeha olu.

Eará váhnemiidda, geat leat seamma sullasaš dilis, Lumikivi háliida sávvat erenomážit roahkkatvuođa.

– Giela sirdin lea nu dehálaš ášši ja mii fertet leat roahkkadat ja nannosat. Álkit livčče hállat suomagiela go nuortalašgiella ii leat mu eatnigiella, muhto dat váddásut bálggis bálkkaša loahppaloahpas, smiehtada Anna Lumikivi.

Kati Eriksen, Ohcejohka - "Juohke okta mis lea giellaaktivista"

Kati Eriksen lea 8-, 10-, 17- ja 19-jahkásaš mánáid eadni.

Eriksenii ja su guoibmái lei čielga ášši hállat mánáide sámegiela, mii lea maid sudno goappáge eatnigiella. Sámegiella lea sin ruovttugiella.

Eriksena dadjá giela sirdin lea dieđus álkit, go maiddái guoibmi lea sámegielat olmmoš.

– Dathan lea čielga ášši, ahte go olles bearraša giella sáhttá leat sámegiella, dalle lea álkit dan giela sirdit ja dalle dat ruoktu lea mealgat nannosit giellabiras mánnái.

– Muhto mun in loga, ahte livččii veadjemeahttun dahje earenomáš váttis vaikke dušše nubbi váhnen sámásta, dakkár bearrašat leat dievva.

Kati Eriksen
Kati Eriksena bearraša ruovttugiella lea davvisámegiella. Govva: Linnea Rasmus / Yle

Kati Eriksen orru bearrašiinnis Ohcejogas. Sámegielat biras lea nannen dan, ahte giela sirdin lihkostuvvá. Birrasa lassin lea dehálaš, man giela earát geavahit ja dán áigge erenomážit medias lea stuorra mearkkašupmi.

– Áibba álggus váikkuha dat, makkár giellaválljejumi dat eará olbmot, geat leat máná birrasis, dahket. Dađistaga go máná eallinbiras stuorru, de dađi eanet váikkuha dat, ahte man stuoris giellabiras lea. Skihpáriid mearkkašupmi lassána olles áigge go mánná stuorru.

– Ja dan áiggis ain árat ja árat mearkkaša dat, makkár mediasisdoallu gávdno. Váidalahtti mis lea hui uhcán sámegielat mediasisdoallu.

Kati Eriksen muittuha eará váhnemiid diđolaččat válljet sámegiela.

– Lean muhtumin ná lohkan, ahte juohke áidna sámeváhnen, gii vállje sámástit iežas mánnái, ja vállje, ahte mánná lea sámegielat beaiveruovttus ja sámegielat skuvllas, de lea juohke okta mis muhtinlágan giellaaktivista.

– Eaihan dakkár válljejumiiguin ja jurdagiiguin dárbbaš váldoservodaga olbmot eallit, dego mii galgat dihtomielalaččat bargat dainna, ahte mánná fidne dan giela.

Oona Aalto, Hämeenkyrö – "Sávašin sámegielat beaiveruovttu deike"

Oona Aalto lea 1,5 jahkásaš bártnáža ja golmma mánnosaš nieiddaža eadni. Aalto lea iešge bajásšaddan gávpotbirrasis ja dál bajásgeassá mánáidis seamma birrasis.

Son geahččala hállat máná guoktái sámegiela, muhto dávjá giella goittotge jorggiha suomagiellan.

– Go mu máná guovttos leaba mu eatni nappo áhku luhtte, de áinnas hupmat sámegiela. Iskkan geavahit ruovttusge sámegiela, muhto dasa ferte geavahit nu olu návccaid ja duođas geavahit vuoigŋašiidge. Danin dat giella molsašuvvá álohii. Dat váikkuha maid go guoibmi ii leat sámegielat.

– Dieđán maŋŋeleappos gal lea váivi, go in leat sámástan sudnuide.

Oona Aalto bearrašiinnis
Oona Aalto bearrašiinnis orru Hämeenkyrös, gosa Aalto váillaha sámegielat beaivedivššu. Govva: Senja Kulmala

Oona Aalto mielde okta dehálamos áššiin, mii veahkehivččii, lea sámegielat beaivedikšu.

– Dasa lassin sámegielat mánáid girjjit ja filmmat leat hui dehálaččat.

Álbmotealáhatlágádus KELA juohká juohke váhnemii nu gohčoduvvon eadnepáhkka, man sáhttá váldit maid ruhtan. Páhkka sisttisdoallá biktasiid njuoratmánnái, vuoktagustta, gazzaskieraid ja eará dárbbašlaš diŋggaid. Páhkas lea maiddái materiála váhnemiidda ja girjjit mánáide.

Oona Aalto evttoha, ahte dát girjjit livčče sámegillii. Dál materiála ferte sierra luđet dihtorii KELA neahttasiidduid bokte.

– Livččen sáhtán juobe máksit das, ahte dat livččii lean sámegielat girji, lohká Aalto.

Dát artihkal lea oassi Sámi giellavahku fáttáin, maiguin Yle Sápmi čalmmustahttá sámi giellavahku ja sámegiela.

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä