Sápmi

Sámegielat girjjit almmustuvvet jietnagirjinge, muhto daid luoikkaheapmi girjerájuin lea váttis – Jávrri-Juhán Niillas logai ieš girjjis báddái

Niilo Aikio
Jávrri-Juhán Niillas lea ieš lohkan vuosttaš Nigá-oasi jietnagirjin. Govva: Kirsti Länsman / Yle

Sámegielat jietnagirjjiid ferte measta álo oastit, go daid sáhttá leat váttis luoikkahit girjerájus.

Dábálaččat jus olmmoš háliida návddašit sámegirjjálašvuođas, son váldá girjji gihtii ja lohkagoahtá. Dán áigge girjjiin almmustuvvet dávjá maiddái jietnagirjeveršuvnnat.

Dál fállun lea maiddái girječálli Jávrri-Juhán Niillasa, Niilo Aikio Nigá 1 -girji, mii lea áiddo ilbman jietnagirjin.

– Hui ollu olbmot álge jearahit, ahte naba jietnagirji, goas jietnagirji boahtá Nigáin. Dieđusge dat bohciidahtii jurdaga, ahte mo ja man láhkai, čilge Aikio.

Nigá-girjeráidu lea noveallačoakkáldat, mii muitala Nigá-nammasaš gánddas ja mo son rávásmuvvá ja eallá Buolbmátjávrris ovdal teknologiija ja fievrrut leat joksan Sámi. Girjeráidu čuovvu su eallinmuttuid ja govvida, mo su eallin rievdá áiggi mielde.

Aikio háliidii fállat dán máidnasa maid daidda, geat eai leat hárjánan lohkat sámegillii.

– Earenomážit vuorrasut olbmuin lea dat, ahte dat eai máhte ja gille lohkat sámegielat girjjiid. Muhto go don beasat guldalit dan jietnagirjin, dat lea áibbas eará. Mii leat hárjánan dasa, erenoamážit ovddeš áiggiid čeahpes muitaleaddjit ledje iežaslágan jietnagirjjit, muitala Aikio.

Niilo Aikio Nigá kirjat
Aikio lea almmustahttán guokte vuosttaš Nigá-oasi sihke davvisámegillii ja suomagillii. Suoma Sámediggi lea almmustahttán guokte vuosttaš oasi maid anáraš- ja nuortalašgillii. Govva: Kirsti Länsman / Yle

Sámegielat jietnagirjjiid eai buohkat sáhte girjerádjosis luoikkahit

Sámegielat jietnagirjjit leat eamboge. Ovdamearkka dihte Anára sámegirjerádjosa ohcamis gávdne badjel čuođi jietnagirjji. Logus leat maid mielde oahppomateriálat.

Jus háliida luoikkahit jietnagirjji, dat ii leat álki soahpamušáššiid dihtii.

– Girjerádju geavaha dán Ellibs-bálvalusa elektrovnnalaš jietnagirjjiid fállun ja dán dilis doppe eai gávdno sámegielat girjjit. Sis eai leat vuoigatvuođat dáid sámegielat jietnagirjjiide, mat gávdnojit juo dál, muitala Anára gieldda sámegirjerádjosa girjerádjodikšu Anna Roos.

Anna Roos
Anára sámegirjerádjosa girjerádjodiksu Anna Roos sávvá, ahte olbmot buktet ođđa materiálaevttohusaid sidjiide. Govva: Kirsti Länsman / Yle

Girjerádjosis gávdno maiddái Celianet-bálvalus olbmuide, geain leat váttisvuođat lohkamis dahje sis ii leat vejolašvuohta lohkat.

– Jus lea juoga lágan lohkanváttisvuohta, de mis oažžu dovddaldagaid dán bálvalussii. Doppe gávdnojit davvisámegielat jietnagirjjit ja doppe ledje áibba ođđage jietnagirjjit lohkkojuvvon sámegillii, čilge Roos.

Girjerádjosii sáhttá evttohit ođđa materiálaid, mat sáhttet leat ovdamearkka dihte ođđa sámegielat jietnagirjjit. Girjerádju háhká daid evttohusaid vuođul.

Roos mielde girjerádju oažžu dieđuid ođđa almmuhusain jeavddálaččat, muhto álo sii eai jovssa dieđu ođđa almmustahttojuvvon materiálain.

– Sáhttá roahkkadit sávvat, dan bokte min čoakkáldat ovdána, go áššehasat buktet sávaldagaid, muitala Roos.

Girjjiid lohkan lea rievdan, go dán áigge fálaldahkan leat ođđalágan jietnagirjjit. Dál girječálli Jávrri-Juhán Niillas, Niilo Aikio vuosttaš Nigá-girji gávdno maid jietnagirjin. Jávrri-Juhán Niillas muitala jietnagirjji birra, ja mo son lea ieš lohkan girjjis báddái Jietna: Kirsti Länsman / Yle

Dát artihkal lea oassi Yle Sámi giellavahku sisdoaluin.

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä