Sápmi |

Sámegielat skuvladearvvasvuođabálvalusaid eai fála suopmelaš giellabeassemánáide – "Dagaha sierraárvosašvuođa mánáid gaskkii"

Anár gielda lea fállagoahtán davvisámegielat skuvladearvvasvuođabálvalusaid sámemánáide dán giđa. Bálvalus guoská dušše sápmelaččaid, ii sin, geat leat suopmelaččat, muhto oahppan sámegiela ovdamearkka dihte giellabeasis.

Annika Pasanen anarâškielâ tutkâmseminaarist
Annika Pasanen máná guovttos hállaba anárašgiela eatnigiellan, muhto eai leat sápmelaččat. Anára gieldda mearrádusa mielde su mánát eai leat vuoigadahtton oažžut sámegielat skuvladearvvasvuođabálvalusaid. Govva: Mikkal Morottaja / Yle

Anár gielddas ii leat dán rádjái ožžon skuvladearvvasvuođabálvalusaid sámegillii. Dán giđa fállagohte, muhto eai buohkaide, geat máhttet sámegiela. Fállun bálvalus leat dušše sápmelaččaide, muitalii mannan vahkus Anár gieldda rabasfuolahusa hoavda Mirja Laiti Yle Sápmái.

– Dat mii leamaš gusto vehá eahpečielggas vánhemiidda lea, ahte sámegiellalága mielde vuoigatvuohta daid sámegielat bálvalusaide lea dušše sápmelaš mánás dahje sápmelaš olbmuin, dajai Laiti mannan vahkus.

Vánhen: Ráddjen dagaha neavrres miela ja sierraárvosašvuođa mánáid gaskii

Annika Pasanen lea guovtti máná eadni. Máná guovttos hállaba anárašgiela eatnigiellan, muhto eaba leat sápmelaččat. Son lohká, ahte sutnje lea čielggas, ahte giellaláhka guoská dušše sápmelaččaid, muhto imaštallá dan, mo gielda lea dikšon dán ášši.

– Skovvi, mas jerre bearrašiid dárbbu sámegielat dearvvasvuođabálvalusaide, lea goittotge sáddejuvvon buot sámegielat ohppiid bearrašiidda. Manne gielda ii leat dan muttus ráddjen, jus háliida ráddjet?

– Dál bearrašat leat dasa vástidan jo áigá, ja ovttaskas mánná sáhttá gártat dillái, mas son ii oaččoge juoidá, mii lei sutnje dego jo lohpiduvvon, imaštallá Pasanen.

Pasanen mielde dakkár mánát, geaidda Laiti čujuha, leat Anára gielddas unnán, dušše moattis. Go sin guođđá bálvalusa olggobeallái, dat lea morašlaš ášši Pasanen mielas.

– Bálvalusaid gieldin sis ii čoavdde maidige, earret dagaha neavrres miela ja sierraárvosašvuođa mánáid gaskkii. Sii eai sirre nuppiideaset, oalle morašlaš ahte rávisolbmuin lea dárbu dasa, dadjá Pasanen.

Pasanen mielas olles gažaldat mánáid etnisitehtas ii lea nu dehálaš. Su mielas baicce fuomášumi ja resurssaid gánnihivčče sámegielat bálvalusaid heajos dili buorideapmái, iige mánáid etnisitehta guorahallamii.

Gielda jearai dárbbu buot sámegielat mánáid vánhemiin ja de ráddjii muhtimiid bálvalusas eret

Sámegielat skuvladearvvasvuođabálvalusain dárbbus jerre buot sámegielat mánáid vánhemiin gažademiin, mas jerre guđege sámegielat oahppijoavkkuid sávaldagaid.

Rabasfuolahusa hoavda Mirja Laiti mielde maiddái maŋŋá sámegiela oahppan vánhemat leat sávvan sámegielat bálvalusa mánáidasaset.

– Dál dohko leat olu vástidan maiddái dakkár olbmot, geat leat fárren deike vaikko máddin ja vánhemat leat oahpahallan sámegiela ja álgán hállat mánnái sámegiela, de eat mii sáhte geahččat, ahte son lea sápmelaš.

– Mii fertet ráddjet dan láhkái, ahte dat leat sápmelaš olbmos ja dieđusge mánáin go hállat, de sápmelaš mánáin, dat vuoigatvuohta dasa sámegielat bálvalusaide, Mirja Laiti dadjá.

Gielda ákkastallá sámi giellalágain

Anára gielda oastá sámegielat skuvladearvvasvuođabálvalusa sierra fitnodagas. Sosiála- ja dearvvasvuođasuorggi hoavda Mari Palolahti dadjá, ahte go lea sáhka oastinbálvalusas, de sii čuvvot sámi giellalága.

– Anára gielddas lea dál vejolašvuohta fállat davvisámegielat dearvvasvuođadivššára bálvalusa oastinbálvalussan ja ná fállat sápmelaččaide iežaset gielat bálvalusa sámi giellalága mielde. Ulbmilin lei fidnet buot sámegielaide dán bálvalusa, muhto dat lihkosmuvai dušše davvisámegillii. Oastinbálvalusa fállet sámi giellalága 4 § mielde, čállá Palolahti.

Muhto manin ráddjebehtet muhtun mánáid bálvalusa olggobeallái?

– Go sáhka lea oastinbálvalusas, de čuovvot giellalága, dadjá Palolahti

Sámediggi čielggadeamen ášši

Sámediggi lea guorahallamin ášši, vástida sámedikki gielladorvočálli Ánne Kirste Aikio. Sámedikki mielas Anár gielda lea dulkon giellalága riekta, muhto de boahtá ovddalges vuođđoláhka.

Lágain gievrramusa, namalassii vuođđolága mielde, geange ii oaččo soardit etnisitehta vuođul.

– Jus eai fála giellabeassemánáide sámegielat skuvladearvvasvuođabálvalusaid, dan sáhttá dulkot soardimin, dadjá Aikio.

Ohcejogas eai ráddje

Ohcejoga gielddas sámegielat skuvladearvvasvuođabálvalusaid leat fállan juo jagiid. Gielddas bálvalusa leat fállan sámegielat mánáide vuos álggos gieldda iežas bálvalussan, ja maŋŋelis oastinbálvalussan. Gieldda čuvgehushoavdda mielde bálvalusa leat fállan buohkaide, geat dan lea háliidan.

Ohcejogas bálvalusa ii leat leamašan dárbu ráddjet, muitala čuvgehushoavda ja rektor Laura Arola.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä