Sápmi

Sámegirjjálašvuhtii váttis fidnet ruhtadeami Suoma bealde – girječálli: "Jos ii boađe ruhtadeapmi, eai sáhte girjjitge boahtit"

Girječálli Kirste Paltto.
Sámi girječálli Kirste Paltto sávašii, ahte Supmii fidneše sámegielat girjjiid goasttidanfoandda, masa skáhppot ruđa jahkásaččat. Govva: Vesa Toppari / Yle

Sámegirjjálašvuođa almmuheapmi Suomas lea gahččan eanáš Sámedikki hárduid ala.

Suoma bealde lea váttis almmuhit sámegirjjálašvuođa, go váilot priváhta fitnodagat, mat goasttidivčče namalassii sámegielat girjjálašvuođa. Dan lassin Suomas lea váttis oažžut ruhtadeami sámegirjjálašvuhtii, ja girječállit leatge máŋgii gártan dorvvastit Norgga beale goasttidanfitnodagaide.

Ruhtadeami váilun unohastá girječálli Kirste Paltto. Son dadjá ruhtadeami leat dat buot deháleamos ášši.

– Jos ii boađe ruhtadeapmi, eai sáhte girjjitge boahtit. Ain jo Suoma bealde lea hirbmat váttis fidnet daid girjjiid goasttidit. Sámediggi lea figgan dan dahkat, muhto mis ii leat dáppe Suoma bealde ii oktage sámegielat goasttideaddji. Dat ferte álo doalvut dohko Norgga beallái eanemustá, čilge Paltto.

Kirste Paltto jáhkká, ahte jos son livččii gártan duhtat Suoma beale ruhtadeapmái, sus eai livčče olus girjjit almmustuvvan.

Girječálli Jávrri-Juhán Niillas, Niilo Aikio oaivvilda, ahte Suoma beale Sámis sámegirjjálašvuođa ruhtadeapmi eallá Áttán-áiggi.

– Jos váikko veardida Norgga beallái, de doppe leat máŋga lágádusa ja mis dáppe Suoma bealde ii oktage dakkár lágádus, mii sáhtášii buktit oidnosii sámegielat girjjálašvuođa.

Niilo Aikio
Niilo Aikio sávašii, ahte maiddái Suoma beallái fidnet dakkár buvttadeaddji, guhte addá maiddái sámegielat girjjálašvuođa olggos. Govva: Minna Näkkäläjärvi / Yle Sápmi

Go ruhtadeapmi ii leat gávdnon, Aikio lea bidjan iežas dálu pántan

Niilo Aikio oaivvilda, ahte Suoma bealde lea áibbas veadjemeahttun oažžut girjjiid olggos. Son muitala, ahte Norgga bealdege lea gártán vuordit iežas girjjiid olggosaddima ja buvttadeami máŋga jagi. Danin son jurddašišgođii, ahte lea seamma addit ieš iežas girjjiid olggos.

Aikio lea ieš goasttidan suomagielat girjjiidis. Son muitala, ahte go son lea daid deaddilahttán, lea su iežas dállu leamaš pántan.

– Jos manná funet, de mus vuolgá dállu eret julggiid vuolde ja gáhttu oaivvi alde.

Niilo Aikio sávašii, ahte maiddái Suoma beallái fidnet dakkár buvttadeaddji, guhte addá maiddái sámegielat girjjálašvuođa olggos. Kirste Paltto fas sávašii, ahte Supmii fidneše sámegielat girjjiid goasttidanfoandda, masa skáhppot ruđa jahkásaččat.

– Diekkár foandda mun doaivvošin, ahte dat livččii fásta ruhta. Dalle sámegielat girjjálašvuohta lávkešii stuorra lávkki ovddos guvlui.

Sámedikkis unnán vejolašvuođat almmuhit girjjálašvuođa

Suoma bealde sámegirjjálašvuođa almmuheapmi leage gahččan eanáš Sámedikki hárduid ala. Sámediggi lea gal almmuhan sámegirjjálašvuođa, muhto sisge leat geavadis hui unnán resurssat dasa, muitala Sámedikki oahppamateriálačálli Hannu Kangasniemi.

– Dál lea maŋimuš jagiin leamaš hui váttis, daningo min mearreruđat eai leat badjánan, ja mis leat boahtán ođđa oahppoplánat. Mis leat geavatlaččat hui unnán vejolašvuođat almmuhit girjjálašvuođa.

Sámedikki kulturmearreruđas gal sáhttá ohcat veahkkeruđa, muhto sierra doarjja sámegirjjálašvuođa várás ii Suoma bealde gávdno.

Kangasniemi smiehtada, ahte jos Sámedikkis ii gávdno ruhta, de dalle dat ii gávdno gostege Suoma bealde.

– Dieđusge muhtumin sáhttet leat ohcan priváhta ásahusain ja foanddain, ja doppe lea ain goas nu gávdnon ruhta, muhto stáhta beales ii dakkár doarjja gávdno.

Hannu Kangasniemi
Sámedikki oahppamateriálačálli Hannu Kangasniemi oainnášii, ahte stuorát oahppamateriálaruhta sáhtášii veahkehit sámegirjjálašvuođa almmuheamis. Govva: Sáárá Seipiharju / Yle

Kangasniemi muitala, ahte sis lea leamaš oahppamateriálaruđas dakkár mearrádus, ahte sii fertejit vuoruhit vuođđooahppamateriálaid. Dat lea mearkkašan dan, ahte eai leat bastán almmuhit girjjálašvuođamateriálain go ovttaskas girjjiid.

– Dathan ii dieđusge vástit dan dárbbu, ii ollenge.

Kangasniemi oaidná, ahte okta čoavddus váttis ruhtadillái livččii lasihit oahppamateriálamearreruđa. Nuppi čoavddusin son oainnášii dan, ahte livččii juoga sierra ortnet girjjálašvuođa almmuheapmái.

– Dieđusge dat livččii buorre, jos goas nu bohtet dakkár priváhta lágádusat, geat háliidivčče almmuhit sámegirjjálašvuođa.

Sámi Girječálliid Searvvis jáhkket buorre boahtteáigái

Sámi Girječálliid Searvvi stivrrajođiheaddji Inga Ravna Eira oaivvilda, ahte sámegielat čáppagirjjálašvuođa dilli ii leat áibbas buorre, muhto buoret maid leamaš ovdal.

Maiddái Eira buktá ovdan, ahte sámegirjjálašvuhtii ii goittotge leat doarvái oažžumis ruhtadeapmi. Son namuha, ahte leat olu Suoma ja Ruoŧa beale girječállit, geat almmuhit ja ožžot doarjaga Norgga beale Sámedikkis.

– Sávaldat livččii, ahte sámedikkiin Suoma ja Ruoŧa bealde livččii ruhta doarjut sámi girjjálašvuođa ovdáneami eanet.

Sámi Girječállid Searvi goitge bargá dan ovdii, ahte sámegielat girjjálašvuohta galgá ovdánit, oidnot ja gullot, dadjá Eira.

– Min searvi lea dieđus hui unni ja mis ii leat nu ollu ruhta dan searvebargui, muhto ovttas sámedikkiiguin mun jáhkán dat galggašii leat buorre boahtteáigi.

Ingá Rávná Eira
Sámi Girječálliid Searvvi stivrrajođiheaddji Inga Ravna Eira. Govva: Michal Aase / Davvi Girji

Girječállit oidnet sámegirjjálašvuođa hirbmat dehálažžan

Sámegirjjálašvuođa almmustahttin livččii hirbmat dehálaš, jurddašeaba girječállit.

Niilo Aikio oaivvilda, ahte go sámegirjjálašvuohta ii almmustahtto, duššá girjjálašvuohta ja dan mielde maiddái sápmelaččaid lagaš historjá.

– Dál leat vel mu ahkásaš olbmot muhtin veardde eallimen, geain lea min lagašhistorjá miehtá dán min guovllu. Dat livččii dál hoahppu, ahte dat vel bázášii rádjui. Livččii vuogas, ahte dat bázášii rádjui ja seillošii boahtte buolvvaide. Jos álbmogis ii leat mannan áigi, ii das leat boahtteáigige, jurddaša Aikio.

Kirste Paltto deattuha eandalii mánáid- ja nuoraidgirjjálašvuođa dehálašvuođa.

– Dat lea buot dehálamos, ahte mánáin bisošii ealli giella, man sii ohppet sihke ruovttuin ja skuvllain.

Dát artihkal lea oassi Yle Sámi giellavahku sisdoaluin.

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä