Sápmi

Sámemuseafoanddas leat gergosat hávdádit sámeváinniid, mat leat Siidda vuorkkáin – Sámedikki stivra evttoha bargojoavkku plánet proseassa

Helsingin yliopisto
Arkiivagovva. Govva: Hyvissä aikeissa -dokumeantaráidu / Yle

Sámemuseafoanda lea bivdán Sámedikkis ja Nuortalaččaid siidačoahkkimis cealkámušaid sámeváinniid ođđasithávdádeames ja eará váinniid luobaheames.

Anáris Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siidda seinniid siste eai áiggoše šat guhká seailluhit váinniid. Dál doppe seailluhit 170 váinni, dego dávttiid ja oaiveskálžžuid, maid eai háliidivčče Siidda viiddidanbargguid olis sirddašit.

Museahoavda Sari Valkonen muitala, ahte miessemánus 2021 gárvána ođđa čoakkáldatovttadat, gosa de áigot sirdit sámemusea čoakkáldagaid ja dan maŋŋá giddet ja gurret Siida-vistti.

– Sámemuseafoanda sávvá, ahte mii eat dárbbat sirdit váinniid ođđa sajiide, muhto ahte mii sáhtášeimmet ođđasithávdádit váinniid áššáigullevaččat ovdal go eana jiekŋu, muitala Valkonen.

Museahoavda Sari Valkonen.
Sámemusea Siidda museahoavda Sari Valkonen muitala, ahte váinniid háliidit geavatlaš sivaid dihte hávdádit ovdal go eana jiekŋu. Siiddas váinniid goit sáhttá seailluhit miessemánu loahpa rádjái. Govva: Inger-Elle Suoninen / Yle

Sámediggái biddjon cealkinbivdagis boahtá ovdan, ahte Sámemuseafoanda lea mearridan ođđasithávdádit sámeguovllu kristtalaš hávdeeatnamiin lobi haga roggojuvvon sámeváinniid.

– Dain váinniin 140 leat dálá sámeguovllus, Ohcejogas ja Anára guovllus, ja de golbma leat Beahcán guovllus.

Dálá sámeguovllu olggobealde roggojuvvon váinniid foanda lea mearridan luobahit Helssega Universitehta anatomalaš lágádussii. Foanda sávvá, ahte maiddái daid váinniid hávdádit ođđasit dohko, gos dat leat roggojuvvon.

– Loahpat dáin váinniin leat eret Roavvenjárgga dahje Gihttela guovllus dahje Ruoŧa Akamella guovllus. Mii sávvat, ahte maiddai daid de hávdádit, muitala Valkonen.

Loga maid: Sámemusea Siida čielggada, mo sámeguovllu hávddiin rieviduvvon dávttiid ja oaiveskálžžuid galggašii ođđasithávdádit – vuorkkás 170 olbmodávtti

Sámedikki stivra doalvu ášši maŋŋelis dievasčoahkkimii

Sámemuseafoanda lea bivdán sihke Sámedikkis ja Nuortalaččaid siidačoahkkimis cealkámušaid áššis. Sámedikki stivra lea mearridan doalvut ášši dievasčoahkkima gieđahallamii ja evttoha maiddái, ahte proseassa plánemii ásahuvvo bargojoavku. Das livčče guokte ovddasteaddji Sámedikkis ja okta Nuortalaččaid siidačoahkkimis.

– Mii leat Sámedikki stivrrain gieđahallan ášši ja mearridan, ahte joatkkaválmmaštallat dán ášši ollesčoahkkimii danin, go dat lea nu viiddes ja stuorra ášši, ahte bargoortnega mielde dat gullá ollesčoahkkimii, muitala Sámedikki ságadoalli Tuomas Aslak Juuso.

Ášši ii goit geargga vel dán vahku dievasčoahkkima gieđahallamii. Ulbmilin lea, ahte dat livččii maŋŋelis de dievasčoahkkima gieđahallamis. Dassážii eana gal lea soaitán jo jiekŋut. Juuso muitala, ahte ášši ii goit sáhte hoahpuin gieđahallat.

– Mii leat ožžon dál varas dieđuid, ahte dát ulbmil lea rievdan, ja dál ii leat hoahppu gieđahallat ášši. Mii leat maiddái deattuhan, ahte dán ášši ii sáhte gieđahallat hoahpuin ja oanehis áiggiin. Mii goittotge hupmat nu stuorra ášši birra, ahte Sámedikkis ferte leahkit áigi gieđahallat ášši, muitala Juuso.

Tuomas Aslak Juuso
Sámedikki ságadoalli Tuomas Aslak Juuso muitala, ahte ášši gieđahallan gáibida buori áiggi. Govva: Vesa Toppari / Yle

Museahoavda Sari Valkonen muitala, ahte geavatlaš sivaid dihte sii háliidedje hávdádit váinniid ovdal, go eana jiekŋu. Sii goit barget ovttasbarggu Sámedikkiin ja Nuortalaččaid giličoahkkimiin.

– Mii čuovvut ja geahččat dán dili. Dát lea hui rašes ášši ja danin galgá fuolalaččat válmmaštallat dáid áššiid vai meannudit riekta. Mii báhcit čuovvut, mot ášši ovdána ja leat mielde ášši gieđahallamis, muitala Valkonen.

Juuso sávvá, ahte ášši gieđahallet čuovvovaš háve, go Sámediggi čoahkkana dievasčoahkkimii.

– Dieđusge dat joatkkaválmmaštallan mearrida, ahte guđe muddui mii ollet dan ollesčoahkkimii de doalvut. Das ferte vuđolaš barggu bargat, das lea olu čielggadanbargu vel, man ferte čađahit. Dan dihte leatge gáibidan albma áiggi dán ášši gieđahallamii, muitala Juuso.

Dál váinniid lea vejolaš seailluhit Siiddas vel miessemánu loahpa rádjai. Sávaldat goit lea, ahte ođđa sajiide váinniid eai šat sirdde.

Vel eai leat smiehttan dan, makkár dilálašvuohta boahtá leat, go váinniid hávdádit.

– Mii bargat ovttas buot beliiguin. Goittotge dakkár árvvolaš dilálašvuohta, dan dát váinnit ja olles sámesearvvuš ánssášit, lohká Valkonen

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä