Sápmi |

Sámenuoraid dáiddadáhpáhus dollojuvvo jo goalmmát jagi Anáris, vaikke galggašii johtit – sivvan dánsunfáddá

Skuvlen- ja oahppomateriálalávdegotti ságadoalli Jan Saijets goittotge muitala, ahte lávdegottis ii leat leamaš jurddan čatnat dáhpáhusa dušše Anárii.

Jan Saijets
Sámedikki skuvlen- ja oahppomateriálalávdegotti ságadoalli Jan Saijets muitala, ahte lávdegoddi geahččalii gávdnat boahtte jagi dáiddadáhpáhussii ođđa saji, muhto ii das lihkostuvvan. Govva: Yle Sápmi

Sámenuoraid dáiddadáhpáhus ordnejuvvo boahtte jagi vuot Anáris.

Sámenuoraid dáiddadáhpahus 2020 dollojuvvo boahtte cuoŋománu beallemuttus sihke sámekulturguovddáš Sajosis ja nuoraidguovddáš Vasatokkas Rivdolis.

Dát lea juo goalmmát jahki maŋŋálagaid, go dáhpáhus lea Anáris, vaikko ulbmilin ja dáhpin leamaš, ahte dáhpáhus johtá báikegottis nubbái. Sivva dasa lea praktihkalaš, muitala Sámedikki skuvlen- ja oahppomateriálalávdegotti ságadoalli Jan Saijets.

– Fáddán lea dánsun ja lea váttis oažžut gostige seamma buorre sajiid, go Anáris ja Rivdolis leat, Saijets čilge.

Oktasaš jurdda: dáhpáhus galgá johtit

Sihke oahpaheaddjit ja skuvlen- ja oahppomateriálalávdegotti ovddasteaddjit oaivvildit, ahte sámenuoraid dáiddadáhpáhus galggašii johtit miehtá Sámi ja Suoma.

Jan Saijets čilge, ahte lávdegottis ii leat leamaš jurddan čatnat dáhpáhusa dušše Anárii.

– Mii čielggadeimmet earálágán vejolašvuođaid, degomat ordnet dáhpáhusa Levis dahje Helssegis, muhto dat plána ii ovdánan.

Helssega oasil Saijets ii čilge siva dađi eanet. Levi fas livčče leamaš su mielas vuogas báiki, muhto doppe ii gávdnon dáhpáhusbáiki aiddo dan áigái.

Sámenuoraid dáiddadáhpáhus 2018
Govva sámenuoraid dáiddadáhpáhusas Anáris 2018. Govva: Ville-Riiko Fofonoff / Yle

Maiddái sámeoahpaheaddjit leat sávvan sámenuoraid dáiddadáhpáhusa johtit. Heahtá skuvlla sámeluohká oahpaheaddji Ulla-Maarit Magga muitalii ođđajagimánus, ahte son ii hálidivčče dáiddadáhpáhusa bisánit ovtta báikegoddái.

– Sávvamis lea das ovddosguvluige nu, ahte dáhpáhus johtá eará guovlluin, ahte ii leat čadnon fal dušše Anárii. Mu mielas lea buorre, ahte sámi nuorat oidnet jo nuorravuođas skuvlaáigge, ahte Sámi guovlu lea viiddis guovlu, dajai Magga Yle Sápmái dalle.

Ulla Magga
Heahtá skuvlla sámeluohká oahpaheaddji Ulla-Maarit Magga ii hálit, ahte sámenuoraid dáiddadáhpáhus bisána ovtta báikegoddái. Govva: Anni-Saara Paltto / Yle

Jan Saijets lea ovttaoaivilis ja muitalage, ahte skuvlen- ja oahppomateriálalávdegottis leamašan dáhttu, ahte dáhpáhus jođášii ain miehtá Sámi.

– Álo go mannet dáiddadáhpáhussii eará guovlluide, dat lea buorre mánáide lávdegotti mielas, čilge Saijets.

Čuovvovaš čoahkkimis guhkesáiggi plána

Jan Saijets muitala, ahte skuvlen- ja oahppomateriálalávdegotti čuovvovaš čoahkkimis lea jurddan dahkat guhkesáiggi plána sámenuoraid dáiddadáhpáhusa boahttevuođas.

– Mii galgat ráđđadallat guhkesáiggi plánas, mat leat dáiddadáhpahusaid báikkit, fáttát ja áigetávvalat. Ii dieđusge sáhte nu dárkilit ovddalgihtii plánet, muhto sullii kánske viđa jahkái sáhttá plánet, Saijets guorahallá.

Skuvlen- ja oahppomateriálalávdegotti čoahkkin lea vel dán jagi bealde.

Sámenuoraid dáiddadáhpáhus lea ordnejuvvon Suoma Sámis juo 1970-logu álggu rájes. Dáhpáhus lea johtán jahkásaččat ain gielddas gildii ja skuvllas skuvlii. Dáhpáhus galggai leat dán jagi Gáregasnjárggas, muhto skuvlla sisáibmováttisvuođaid geažil Ohcejoga gielda ja Sámediggi mearridedje sirdit dáhpáhusa Anárii Sajosii.

Guokte jagi dassá sámenuoraid dáiddadáhpáhus fas galggai ordnejuvvot Vuohčus, muhto dalleges gádjuneiseválddit oaivvildedje Vuohču skuvlla beare gáržin váldit vuostá čuđiid mánáid. Nuba dáhpáhus sirdásii dalle maid Anárii.

Yle Sápmi ii fáhten čakčaluomu dihte skuvllaid kommenteret ášši dál.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä