Sápmi |

Sámeoahpahus fidnen doarjaga sámeguovllu olggobealde – Helssegii sámegielat luohkká

Roavvenjárgga sámeoahpahussii leat mieđihan 40 000 euro ja Helssegis fas álgá sámegielat 0-2 luohkká boahtte čavčča.

Ulla Aikio-Puoskari
Govva: Kirsti Länsman / Yle

Helssega Pasila-gávpotoasi vuođđoskuvllas álgá boahtte čavčča sámegielat oahpahus, go Pasila skuvlla stivra lea mearridan guovttegielat (suoma-sáme) oahpahusa álggaheamis. Boahtte vahku maŋŋebárgga, 19. beaivve, ášši manná vel gávpoga bajásgeassin- ja skuvlenlávdegoddái mearrideapmái.

Oahpahus lea 0-2. luohkkálaččaide. Oahpahus lea viiddes guovttigielat oahpahus, nappo oahpahusas badjel 25 proseanta lea sámegillii.

– Oahpahus lea ovttastuvvonluohkkán, mas galget leat unnemustá vihta oahppi, muitala Helssega gávpoga vuođđooahpahusa jođiheaddji Outi Salo.

Ášši leat ovddidan City Sámit -searvvi ovddeš ságadoalli Hanna Helander ja Sámedikki skuvlenčálli Ulla Aikio-Puoskari.

Sámedikki skuvlenčálli illudage, go Helssegis sámemánát besset vázzit maiddái skuvlla sámegillii.

– Helssegis lea sámegielat árrabajásgeassin, ja mánáid vánhemat leat gáibidan oahpahusdili buorideami, vai mánáid giellamáhttu ii bázáše guđajahkásačča dássái iige ovdáneapmi bisánivčče, go sirdásit skuvlii, lohká Aikio-Puoskari.

– Mii Sámedikkis diehttelas doaivut dál garrasit, ahte go mánáid skuvlaválljemat dahkkojuvvojit ođđajagimánus, sámemánáid vánhemat vállješedje mánáidasaset sáme-suomagielat skuvlabálgá, ja almmuhivčče mánáideaset Pasila sámeoahpahussii dál go dat viimmat šaddá vejolaš.

Sámegielat oahpahusa deaddu lea vuođđoskuvlla álggus, muhto oahppit fidnejit guovttigielat oahpahusa olles vuođđoskuvlla, gitta 9. luohká rádjai.

Oahpahus álgá vuos golmma jagi iskkademiin, ja jus dan áigge fidnejit 10 oahppi, oahpahusas šaddá bissovažžan. Oahpahus álgá borgemánus 2018.

Oahpaheaddji ohcet gávpogis

Pasila vuođđoskuvlla sámeluohkká oahpaheaddjivirgi ii leat rabas gávpoga olggobealde bargiide. Gávpot geahččala ohcat vuos siskkáldasat gávpogis oahpaheaddji. 

– Jus dáppe ii gávdno sámegielat luohkkáoahpaheaddji, de mii rahpat dan virggi, čilge Outi Salo.

Sámedikki skuvlenčálli Ulla Aikio-Puoskari sávvá, ahte bargui gávdnošii buorre oahpaheaddji. 

– Sávaldat dieđusge lea dat, ahte go gávpot bidjá sámegiel oahpaheaddji barggu ohcan láhkái giđđat, dasa boađášedje buorit ohccit.

Roavvenjárga fidnen 40 duhát euro lasáhusa

Roavvenjárgga gávpoga sámeoahpahusa dilli lea maiddái ovdánan, go Suoma ruhtaváljagoddi evttoha stáhta boahtte jagi bušehttii gávpogii 40 000 euro lasáhusa sámeoahpahusa váras.

Sámedikki skuvlenčálli muitala, ahte son lea hui duđavaš dasa, mo áššit ovdánedje.

– Mis leamaš virggálaš ráđđádallamat Roavvenjárggain golbmii dán jagi áigge. Dat leat mannan bures ja leat gieđahallan vuđolaččat sámi árrabajásgeassima ja sámeoahpahusa čuolmmaid ovttas gávpoga virgeolbmuiguin.

– Maŋimuš ráđđádallamis ledje mielde maiddái muhtun politihkkárat, skuvlenlávdegotti ságadoalli Pertti Lakkala, várreságadoalli Sanna Luoma, gávpotstivrra lahttu Mikkel Näkkäläjärvi, gávpotstivrra ságadoalli Heikki Autto, ja Lappi universitehta hárjehallanskuvlla rektor Heikki Ervast. Roavvenjárgga sámemánáid vánhemiid ráđđádallamiin leaba ovddastan Rauna Rahko-Ravantti ja Piia Nuorgam. Ráđđádallamiid lea jođihan Sámedikki ságadoalli Tiina Sanila-Aikio, mun lean bargan čállin ja ovtta ráđđádallamis mielde lei maiddái várreságadoalli Heikki Paltto, muitala Aikio-Puoskari.

Roavvenjárgga gávpoga sámeoahpahusa dilli lea Aikio-Puoskari mielde leamašan fuones ortnegis, muhto dál son vuordáge čielga buorádusa. Gávpot lea bálkáhan sámegiela ovddideaddji oahpaheaddjin Karoliina Vanhala.

– Sáhttá gal dadjat, ahte vuordit áššiid dál ovdánit. Sámegiela oahpahusdilli ii leamaš beare ráhpa maŋimuš jagiin, muhto vuordit dál gal čielga buorádusa, oaivvilda Aikio-Puoskari.

– Dán rádjáihan dat leamaš veadjemeahttun iige stuorámus oassi gávpoga sámemánáin leat ollenge ožžon oba giela oahpahusage. Guovttegielat dahje giellalávgunoahpahusas boahtá leahkit hui stuorra mearkkašupmi ja iluin vuordit dan. Mii joatkit ain ovttasbarggu gávpogiin ja lean lohpidan leahkit mielde veahkeheame sin barggu, go leat dál ráhkadeamen sámeoahpahusa ovddidanplána.

Váttisvuohtan guhkes skuvllamátkkit

Oktan čuolbman Aikio-Puoskari namuha guhkes mátkkiid. Máŋggat mánát eai leat beassan searvat sámegiel diimmuide, go sidjiide eai leat ordnen sáhttu.

Dainna lasseruđain gávpot áiguge ordnegoahtit sáhtuid sámegiela lohkkiide.

– Kánske dat čoavdá dan čuolmma mii leamaš guhká, ahte mánáin ii leat leamaš vejolašvuohta oassálastit sámegiela diimmuide, go gávpot ii leat ordnen sáhtuid diimmuide. Dát leamaš okta stuorra čuolbma, čilge Aikio-Puoskari.

Vuordámušat stuorrát maiddái eará gávpogiid ektui – Gáiddusoahpahusa piloterejit

Sámediggi lea dál ságastallan maiddái Oulu gávpogiin guovttegielat oahpahusa álggaheamis, muhto gávpot ii leat vel bargan čielga plánaid sámegielat oahpahusa ektui.

– Oulus, gos maiddái lea sámegielat árrabajásgeassin, leat ságastan guovttegielat oahpahusa álggaheamis, muhto gávpogis eai aŋkke vel leat dasa čielga plánat. Vánhemiid sávaldagain dat gal lea seammá láhkái go Helssegis ja Roavvenjárggas, muitala Ulla Aikio-Puoskari.

– Leat ráđđádallan ja ságastan Oulu gávpoga virgeolbmuiguin maŋimuš dál juovlamánus. Oulu leamaš dán rádjái gávpogiin dat, mii buot buoremusat lea ovddidan sámeoahpahusa iežas guovllus. Muhto vuordámušat leat dál badjin Oulu oahpahusdilis maiddái anáraš- ja nuortalašgielaid oahpahusa ovddideamis gávpogis.

Sámediggi lea mielde sámegiela gáiddusoahpahusa pilohtaprošeavttas, mii galggašii beassat johtui boahtte čavčča. Ášši válmmaštallojuvvo dál ovttas gielddaiguin.

– Prošeavtta plánen lea gaskan, muhto dan vehkiin šaddá vejolaš oažžut sámegielaid oahpahusa dohko, gos leat unnán sámemánát eaige leat oahpaheaddjit gávdnamis. Sámit orrot Suomas sullii 240 gielddas ja sámemánát, geat dárbbašivččejit giela oahpahusa, leat dávjá dušše okta dahje guokte skuvlla bokte. Dain gielddain ja skuvllain sámegiela lagašoahpahusa ordnen ii goassige šatta vejolaš, čilge Aikio-Puoskari.

– Illudan das, ahte aiddo dál orru ovdáneapmi máŋggain sajiin. Mii leat duođaid iskan ovddidit sámeoahpahusa diliid ja doaivut dál, ahte bohtosat viimmat álggáše dihtot.

Divvojuvvon 18.12.2017 diii 8.13: Ovdal muitaleimmet, ahte Sámedikki skuvlen- ja oahppomateriáladoaimmahat álggaha boahtte čavčča sámegiela gáiddusoahpahusa pilohtaprošeavtta.

Divvojuvvon hábmái : Sámediggi lea mielde sámegiela gáiddusoahpahusa pilohtaprošeavttas, mii galggašii beassat johtui boahtte čavčča. Ášši válmmaštallojuvvo dál ovttas gielddaiguin.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä