Sápmi |

Sámi dáidda beaggá ja oidno – Dáiddačájáhusat Várjjagis gitta Veneziai

Sámi ja eará álgoálbmogiid dáidaga girjái- ja máŋggabealatvuohta lea bures oidnosis dán geasi. Dáiddačájáhusat leat miehtá Sámi ja davviriikkaid gitta Itáliai.

Ivvar Ivvára, Iver Jåksa Čoarveráidu lea oassi Sámi dáiddaguovddáža Time for culpture #1 -johttičájáhusa.
Ivvar Ivvára, Iver Jåksa Čoarveráidu lea oassi Sámi dáiddaguovddáža Time for culpture #1 -johttičájáhusa. Govva: Sámi dáiddaguovddáš

Jos it beroš festiválaid mielde johtit, vállje sadjái sámi dáiddačájáhusaid Várjjaga ja Venezia gaskka. Sámi dáidaga, dujiid ja eará álgoálbmogiid dáidaga sáhttá dán geasi oaidnit oalle máŋgga sajis iešguđege fásta-, molsašuddi, gaskaboddosaš dahje johttičájáhusas.

Geassemánu álggus bekkii, ahte sámedáidda lea dálá dáidaga njunnošis Suomas ja dat duođas oidno máŋgga čájáhusas ja daid valljodagas.

Dán jagi gávdnojit čájáhusat iešguđege guovllus Norggas, Ruoŧas, Suomas ja earret eará Itálias. Dán artihkkalis leat mielde dáiddačájáhusat čieža báikkis dahje museas sámeguovllus ja čieža iešguđege guovllu gávpogis.

Jođe miehtá Sámi geahččamin čájáhusaid

Tomi Guttorm näyttely
Tomi Guttorma govaid sáhttá geahččat Siida -museas. Govva: Mikkâl Morottaja / Yle

Jos háliidat bissut Sámis, de Siida-museas leat oaidnin láhkai molsašuddi čájáhusat. Gal mii birget -čájáhusáigi nohká golggotmánu álggus, mas Jovnna-Ándde-Arvi-Tomi, Tomi Guttorm čájeha máilbmái, ahte sámekultuvrras eai leat dušše čáppa govat. Sámefáhcat-čájáhusa sáhttá oaidnit juovlamánu lohppii ja toovláš já tááláš anarâš kietâtyeji -čájáhusa sáhttá oaidnit anáraš duddjon dujiid gitta cuoŋománnui 2020.

Heimo Semenoff luki mummonsa vanhan tarinan ukkosesta Sevettijärven ääni-installaatioon.
Heimo Semenoff logai áhkus boares muitalusa bajána birra. Govva: Kirsti Länsman / Yle

Šäigg - Juurikaiku-installašuvdnii lea gieskat báddejuvvon muitalusat, vásáhusat ja leu’ddet Njellimis, Keväjävrris ja Čeavetjávrris. Jienat gullojit ovdamearkan gahččan muoraid, visttiid ja čoađggi vuovdda siste ja nie dolvvoda gallestalli guldalit čuovvovaš jiena.

Šäigg-jietnainstallašuvnna gávdná Čeavetjávrris nuortalaččaid árbevierrodálu šilljobirrasis gitta 15.09.2019 rádjai. Galledančujuhus lea Sevettijärventie 9041, Čeavetjávri.

Sámeguovllus leat máŋggat johtti-, gaskaboddosaš ja molsašuvvi čájáhusat.
Sámeguovllus leat máŋggat johtti-, gaskaboddosaš ja molsašuvvi čájáhusat. Govva: Kuvatoimitus

Čeavetjávrris lea álki joatkit mátkki Girkonjárgii Savio-museai, go Bååstede – Hjemkomst – Homecoming -johttičájáhus lea doppe čakčamánu loahpa rádjai. Govvačájáhusas oaidná makkár dávvirat máhcahuvvojit Sápmái ja Ávvir-aviisa čálii dan birra go čájáhus rahppui geassemánu beallemuttus. Savio-musea muitala dáiddár John Andreas Savio eallimis ja dáidagis ja dat lea Grenselandsmusea oktavuođas Girkonjárggas. Savio-musea galledančujuhus lea Førstevannslia, Girkonjárga.

Loga maid: Viirrâm sueʹrv da miõut čiõʹǩǩe seʹstes saaʹmi jiõnid – Čeʹvetjääuʹr ođđ jiõnnmaaiʹlm šâdd säʹmmlai tuâllʼjõž da ânnʼjõž mainnsin di leeuʹdin 13.6.2019

Muorrabáccit, gráfalaš dáidda ja gielddasámi duodji ovdan Várjjagis ja Kárášjogas

Go Girkonjárggas jorggeha viestarii, sáhttá johtit Várjjaga bokte Kárášjohkii.

Folke Fjällström dáiddabargu En förgången tid lea oassi Sámi dáiddaguovddáža Time for sculpture, Muoras árdnan -čájáhusa.
Folke Fjällström dáiddabargu En förgången tid lea oassi Sámi dáiddaguovddáža Time for sculpture, Muoras árdnan -čájáhusa. Govva: Sámi dáiddaguovddáš/ Tor Egil Rasmussen

Sámi dáiddaguovddáža Time for sculpture #1 – muoras árdnan -johttičájáhus lea Várjjat Sámi Museas gitta borgemánu lohppii. Čájáhusa váldomateriála lea muorra ja Sámis muorra lea árbevirolaš materiála dujiin muhto dat maid heive bázzedahkamii. Čájáhusas oaidná iešguđege dáiddáriid, earret eará Ivvar Ivvára/Iver Jåks, Jon Ole Andersena, Aage Gaup, Per Isak Juuso ja Randi Maraisa dáiddadujiid.

Várjjat Sámi Musea galledančujuhus lea Iŋggágoahti Vuonnabađas. Seamma báikkis ordnejuvvojit maid Vuonnamárkanat.

Tomas Colbengtsona Lavvu II lea oassin Time for sculpture #3 seaguhanteknihkat -čájáhusa Sámi dáiddaguovddážis.
Tomas Colbengtsona Lavvu II lea oassin Time for sculpture #3 seaguhanteknihkat -čájáhusa Sámi dáiddaguovddážis. Govva: Sámi dáiddaguovddáš

Jos it háhppehan Ellos eatnu -čájáhussii Kárášjoga Sámi dáiddaguovddážii, de doppe lea ain Time for sculpture #3 seaguhanteknihkat -čájáhus borgemánu 18. beaivái, gos beassá oaidnit árgabeaivve dávviriid vuorddekeahtes ja ođđa geavahusas. Dávvirat fuomášahttet ođđa geavahanvugiid.

Inga Nordsletta Pedersen dáidda Maja I lea oassin Conventus -čájáhusa mii rahppojuvvo 13. beaivve suoidnemánu Sámi dáiddaguovddážis.
Inga Nordsletta Pedersen dáidda Maja I lea oassin Conventus -čájáhusa mii rahppojuvvo 13. beaivve suoidnemánu Sámi dáiddaguovddážis. Govva: Sámi dáiddaguovddáš

Suoidnemánu 13. beaivve Sámi dáiddaguovddážis rahpasa vuot ođđa čájáhus. Conventus -čájáhusas oaidná earret eará Trygve Lund Guttormsen, Hans Ragnar Mathisen, John Savio ja Katarina Pirak Sikku deaddiluvvon dahje grafihkkárteknihka dáidagiid. Čájáhusas deaivvadit iešguđege áigodagat ja máŋga buolvva dáiddárat.

Sámi dáiddaguovddáža galledančujuhus lea Suomageaidnu 14 Kárášjogas.

Suoidnemánu 13. beaivve rájes Kárášjogas lea oaidnin láhkai maiddái LOGI GRÁFIHKÁRA -čájáhus. Čájáhus lea oasáš Sámi Dáiddamagasiinna čoakkáldagas. Čájáhus lea Sámi dáiddaguovddáža ja RDM-Sámi Dáiddamagasiinna ovttasbargu. Čájáhusa dáiddarat leat John Andreas Savio, Oddmund Kristiansen, Iver Jåks, Inga Nordsletta Pedersen, Trygve Lund Guttormsen, Hans Ragnar Mathisen, Arnold Johansen, Eva Aira, Tomas Colbengtson ja Hanne Grete Einarsen.

Čájáhus lea oaidnin láhkai 8.9.2019 rádjai gálledančujuhusas Mari Boine geaidnu 17 Kárášjogas.

Sámiid Vuorká-Dávviriid čájáhus muitala gielddasápmelaš duojára Anastasia Mozolevskaja (1935–2015) eallima ja barggu birra. Son lea ealáskahttán duodjeárbevieruid ja Sámi ođasmagasiidna čálii su ráhkesvuođa birra. Че̄песь кӣдт тӯййшей – Duojáris Gieđat – Skilful Hands -čájáhus lea rabas ođđajagimánnui 2020 rádjái Sámiid Vuorká-Dávviriid gallestallančujuhus lea Mari Boine geaidnu 17, Kárášjogas.

Áillohačča távvalat Guovdageainnus, Johkamohkis duodjeohppiid čájáhus ja Tapio akvareallat

Kárášjogas sáhttá joatkin mátkki de Guovdageidnui. Dán geasi ii deaivan leat dáiddačájáhus Dáiddadálus, muhto museas lea.

Saamelaistaitelija Nils-Aslak Valkeapää
Oasáža multidáiddár Nils-Aslak Valkeapää, Áillohačča (1943-2001) govvadáidagis sáhttá oaidnit Guovdageainnus. Govva: Antero Tenhunen / Yle

Guovdageainnus lea bissovaš Nils-Aslak Valkeapää, Áillohačča távvaliid ja govvadáidaga čájáhus gávdno Guovdageainnu gilišillju -museas. Áillohaš skeŋkii 30 távvala Guovdageainnu suohkanii ovdalgo jámii ja son sávai, ahte álbmot beasset oaidnit daid. Távvalat leat restaurerejuvvon ja čohkkejuvvon gilišillju-museai, muhto ieš čájáhusas leat birrasii logi Áillohačča távvala. Guovdageainnu gilišillju galledančujuhus lea Boaronjárga 23, Guovdageaidnu.

Ájtte -musea lea ođasmahttán vuođđočájáhusas.
Ájtte -musea lea ođasmahttán vuođđočájáhusas. Govva Jan Gustavsson Govva: Pressbilder. Jan Gustavsson/Ájtte Svenskt Fjäll- och Samemuseum

Johkamohkis Ájtte duottar- ja sámemuseas leat golbma gaskaboddosaš čájáhusa. Gieresvuodajn - Oahppij Vuosádis -čájáhus lea Sámij åhpadusguovdásja nuppi jagi duodjeoahppiid čájáhus. Eatnamat muitalit, Báktečullosiid rájis dálá áigái -čájáhusas leat Inghilda Tapio akvareallat ja tekstiilaprentosat. Med samiskt i tanken -čájáhusas Christian ”Krickan” Ekwall suokkarda sámevuođas. Gaskaboddosaš čájáhusat lea oaidnin láhkai 1. beaivve čakčamánu rádjai.

Ájtte-museas leat aiddo ođasmahttán duoji vuođđočájáhusa ja dat rahpasii álbmogii geassemánu 15. beaivve. Ájtte duottar- ja sámemusea gallestallančujuhus lea Kyrkogatan 3, Jåhkåmåhkke.

Sámi dáidaga sáhttá oaidnit miehtá davviriikkaid.
Sámi dáidaga sáhttá oaidnit miehtá davviriikkaid ja ain Itália ráje. Govva: Kuvatoimitus

Gallestala gávpogiid čájáhusaid: Roavvenjárggas proteastadáidda ja árktalaš álgoálbmogiid dáidda

Roavvenjárggas lea dán gease máŋggat čájáhusat, main leat fárus sámi ja eará álgoálbmogiid dáiddabarggut.

Anders Sunna.
Anders Sunna málemin Korundis geassemánus. Govva: Vesa Toppari / Yle

Anders Sunna dáidaga lea vejolaš oaidnit dán geasi áigge Roavenjárgga dáiddamusea Korundi-kulturdálu seainnis. Proteastadáiddár Anders Sunna dáidda bohciida bearraša boazodoallorievtti ja identitehta bealušteamis. Sunna dáiddagovva lea Lapinkävijäntie -geainnu beale betoŋŋaglásas.

Roavvenjárgga váldogirjeráju Lappi-ossodagas lea oaidnin láhkai Duodjeája, sápmelaš duoji -girječájáhus 31.8.2019 rádjai. Geassečájáhus ovdanbuktá sámi duoji historjjá ja girjáivuođa. Váldogirjeráju galledančujuhus lea Jorma Eton tie 6.

Fringe -čájáhus, mas leat fárus Gunvor Guttorma ja Maarit Magga dáiddaduojit.
Fringe -čájáhus mas leat fárus Gunvor Guttorma ja Maarit Magga dáiddaduojit. Govva: Janne Jakola/ Arctic Arts Summit

Árktalaš dáidaga njunuškonfereanssa áigge rahppojedje guokte čájáhusa, mat čalmmustahttet álgoálbmogiid dáidaga. Fringe -čájáhusas leat sámeguovllus mielde earret eará Gunvor Guttorm, Laila Susanna Kuhmunen ja Maarit Magga. Young Arctic Artists -čájáhusas leat árktalaš álgoálbmotnuoraid dáidda ja sámeguovllus mielde Elina Waage Mikalsen.

Young Arctic Artists lea oaidnin láhkai Galleria Napas suoidnemánu lohppii ja galledančujuhus lea Kairatie 3. Fringe leai oaidnin láhkai Arktikum Galleria Valo, Katve I and Katve II, Arktikum-dálus 11.8.2019 rádjai. Arktikum čujuhus lea Pohjoisranta 4.

Govva Young Arctic Artists -čájáhusas Roavvenjággas.
Govva Young Arctic Artists -čájáhusas Roavvenjággas. Govva: Janne Jakola/ Arctic Arts Summit

Oulus govvačájáhus, Mänttä govvadáiddavahkuid Helander kuráhtorin, Pietarsaaris dáidda Ruonáeatnamis

Oulu váldogirjerájus lea girječálli Yrjö Kokko čuovgagovat Giehtaruohttasa sámemánáid eallimis jagiin 1949-1952. Čájáhus lea girjeráju Lauri-lanjas suoidnemánu 29. beaivvi rádjai. Váldogirjeráju galledančujuhus lea Kaarlenväylä 3, Oulu.

Árktalaš Nanoq museas Pietarsaaris lea otnábeaivvi Ruonáeatnama fáddáčájáhus. Musea dieđuid mielde govvačájáhus lea dahkkon ovttasbarggus Suoma ja Ruonáeatnama ustitvuođasearvvi Uppikain. Čájáhus bistá borgemánu lohppii ja Nanoq-musea galledančujuhus lea Pörkenäsintie 60, Pietarsaari.

Marja Helander
Mänttä govvadáiddavahkuid dán jagáš kuráhtor Marja Helander. Govva: Riikka Vaahtera/Mäntän kuvataideviikot

Mänttä govvadáiddavahkut álge geassemánu beallemuttus. Dáiddavahku čohkke oktii Suoma dáládáidaga dahkkiid. Čájáhusa temán lea Olbmo áigi ja mielde leat 55 dáiddára dahje dáiddárjoavku.

Mänttä govvadáiddavahkuid dán jagáš kuráhtor Marja Helander lea válljen dáiddáriid govvadáiddavahkuide. Čájáhusas leat mielde sámedáiddárat ja sii leat earet eará Matti Aikio, Stina Aletta Aikio, Sunna Kitti, Jouni S. Laiti ja Outi Pieski. Buot jagi 2019 dáiddáriid gávnnat dáppe. Mänttä govvadáiddavahkut bistet čakčamánu álgui ja galledančujuhus lea Tehtaankatu 21.

Örenbros fápmodáidda, Oslos máŋgga buolvva dáiddačájáhus, Pieski dáidda Venezias dáiddabiennálas

Venezia Biennála
Venezia Biennála. Govva Frame Contemporary Art Finland Govva: Frame Contemporary Art Finland

Mänttä gávpogis sáhttá dollet de mearragáddái ja rasttildit Mearrabađaluovtta Ruoŧa beallái ja mannat gallestallat Örebro gávpogii, go doppe lea máttasámi dáiddár Tomas Colbengtssona Faamoe -čájáhus, man Galleri O lea ceggen Lill-Annas Slotts kafeai. Colbengtsson mále ja bargá glássa ja gráfalaš dáidagiin.

Örebros sáhttá joatkit mátkki Norgga oaivegávpogii Osloi, go dohko lea čohkkejuvvon iešguđege dáiddára dáiddabarggut dronnet Sonja dáiddastállii. Muitalusat lea golmma sámedáiddár sohkabuolvva čájáhus ja das leat mielde dáiddárat Norggas, Ruoŧas ja Suomas. Čájáhusas leat dáiddabarggut oktiibuot 61 gáhppálaga. Dronning Sonja KunstStall -dáiddagalleriija galledančujuhus lea Parkveien 50.

Outi Pieski dáidda
Outi Pieski dáiddainstallašuvdna čájehuvvo Venezia biennálas. Govva: Frame Contemporary Art Finland

Jos háliidat davviriikkaid olggobeallái, de vuolgge Itáliai.

Sámedáidda lea mielde Venezia dáiddabiennálas. La Biennale di Venezia, Venezia biennála, lea okta máilmmi stuorimus dáládáidaga dáhpáhusain, mii čohkke dáiddáriid, artisttaid ja aktivisttaid miehtá máilmmi Veneziai, Itáliai. Dáhpáhus ordnejuvvo juohke nubbi jagi.

Dán jagi doppe leaba maid sámiide oahpes dáiddár Outi Pieski ja filbmadahkki Suvi West. Soai leaba mielde Miracle Workers (ipmašiid dahkkit) -dáiddárkollektiivvas.

Biennála Suoma paviljongas sáhttá oaidnit Pieski installašuvnna Ovdavázzit - Forewalkers, mii ovdanbuktá sápmelaččaid oktasaš rahčamuša rádjeáiddiid vuostá ja vel oanehisfilmmaid ráiddu, mii ovdanbuktá oavdudaguid vásáhuspoesiija.

Venezia dáiddabiennála ordnejuvvo dál 58. geardde ja čájáhus bistá skábmamánu 24. beaivvi rádjai.

12.7.2019 dii: 12.33: Lasihuvvon diehtu LOGI GRÁFIHKÁRA -čájáhusas.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä