Sápmi |

Sámi gielddat čájehit ruoná čuovgga sámi giellastrategiijai − Ášši ovdána jus Anár jođihišgoahtá barggu

Sámi giellastrategiijas lea gažaldat das, ahte buot njeallje sámi guovllu gieldda Suomas válmmaštalašedje oktasaš plána, mainna ovddidit sámegiela geavaheami gielddain.

Anára gieldda anárašgiel neahttasiiddut
Govva: Anára gielda

Buot sámeguovllu gielddat háliidit searvvat sámi giellastrategiijai, man Anára gielddastivra evttohii mannan geassemánus.

Ášši lea ovdánan go Soađegili, Ohcejoga ja Eanodat gielddat leat guottihan evttohusa ovttajienalaččat. Strategiija válmmastallama jotket Anára gielddas jagi 2019 áigge.

− Dat lea hui earenoamáš ášši ja mii guottihat dan áinnas, dadjá Eanodaga gielddahoavda Jari Rantapelkonen.

Sámi giellastrategiijas lea gažaldat das, ahte buot njeallje sámi guovllu gieldda Suomas válmmaštallagohtet oktasaš plána, mainna ovddidit sámegiela geavaheami gielddain. Plánain kártejit maiddái sámegielat doaimmaid ja bálvalusaid dálá dilli ja meroštallet ulbmiliid ja vugiid.

Fidnu lea vuolgán johtui Anáris, gos Ruoná bellodaga ovddasteaddjit dahke álgaga áššis gielddastivrii mannan njukčamánus. Ášši ovdánii giđđat 2018 Anára gielddastivrii, mii bealistis mearridii evttohit ášši eará sámi guovllu gielddaide.

Anára gielddaráđđehusa ja álgaga dahkkiid mielas sámi giellastrategiija sáhttá veahkehit sámegielat bálvalusaid systemáhtalaš ovddideami Sámis. Nuppe dáfus Anáris oidnet, ahte evttohusa oktan hástalussan lea váttisvuohta oažžut gildii gelbbolaš sámegielat bargiid.

Evttoheaddji: “Sámi giellastrategiija galggašii sámiide ávkin”

Okta álgaga dahkkiin lea Anna Roos Ruoná bellodaga váldostivrajoavkkus. Son buktá ovdan, ahte olbmuin leat váttisvuođat oažžut sámegillii dakkár bálvalusaid, maid sii dárbbašivčče.

Oktan giellastrategiija ulbmilin lea addit gildii bargoneavvuid, maiguin gielda sáhttá bidjat beaktilis ulbmiliid gieldda doaimmaide sámegiela perspektiivvas. Roos oaivvilda, ahte strategiija ulbmilin lea dorvvastit doaimmaid, maid giellaláhka mearrida. Doaimmat sáhttet ovdamearkka dihtii leat dat, ahte olbmot ožžot sámegielat bálvalusaid skuvllain ja mánáidgárddiin.

− Dat álkidahtášii gielddaid barggu ja attašii gielddaide oktilaš stuorra linjema, Roos čohkke ášši.

Sámi giellastrategiijai leat evttohan searvat maiddái Sámedikki ja Sámi oahpahusguovddáža.

Sámedikki gielladorvočálli Anne-Kirste Aikio muitala, ahte ášši lea vuostáiváldon Sámedikkis positiivvalaččat. Son jáhkká, ahte Sámedikki rolla soaitá leat boahttevuođas doaibmát áššedovdin ja veahkkin gielddaide dán áššis. Aikio ii oainne Sámedikki dán ášši oassebeallin ášši gieđahallamis.

− Lea miellagiddevaš oaidnit, makkár gielddaid gaskasaš giellastrategiijas duođalaččat šaddá, dadjá Anne-Kirste Aikio.

Sámedikki giellaráđđi áigu gieđahallát ášši ovdal skábmamánu loahpa.

Sámi oahpahusguovddáš ii leat dán muttus vel váldán beali sámi giellastrategiijai. Sámi oahpahusguovddáža rektor Eeva-Liisa Moilanen-Rasmus muitala, ahte ášši gieđahallo Sámi oahpahusguovddážis maŋŋelis dán dálvvi.

Oktasaš sámi giellastrategiija ovdáneapmi Anára duohkin

Buot sámi ruovttuguovllu gielddat leat dán čavčča áigge čájehan ruoná čuovgga sámi giellastrategiijai. Gielddat goittotge vurdet dál Anára gieldda mearrádusa das, áigugo dat jođihišgoahtit sámi giellastrategiija válmmaštallanbarggu. Gielddaid oainnu mielde Anáris lea ovddasvástádus go dat lea evttohusa duohkin. Anára gielda áigu vihkkehallat ášši boahtte jagi álggus.

− Ášši ovdána, go Anára gielda lea ožžon eará gielddaid cealkámušaid, lohká plánejeaddji Anne-Marie Kalla Anára gielddas.

Ášši lea doaimmahan davvisámegiela giellahárjehalli Oula Kuokkanen.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä