Sápmi

Sápmelaččat leat dálkkodan iežaset šattuiguin juo don doložis – Iskka, dovddatgo don dáid šattuid geavaheami

nupullaan oleva hillankukka
Láddan luopmánat leat dego njálgát, muhto dihtetgo, ahte daid lasttaiguin sáhttá maiddái dálkkodit iežas? Govva: Yle / Anna-Kaisa Brenner

Yle Sámi teasttas beasat geahččalit, man bures don dovddat árbevirolaš dálkkasšattuid ja daid geavaheami.

Guhká ovdal go apotehkat ja syntehtalaš dálkasat bohte Sápmái, sápmelaččat leat ieža máhttán dálkkodit iežaset. Dán gažadeamis beasat testet, man bures don dovddat šattuid váikkuhusaid dearvvasvuhtii.

Makkár váttuid uvlorási lasttat buoridit?

Mii dain šattuin lea erenomážit nissoniidda buorre, man gohčoditge maiddái Sáráhka skeaŋkan?

Goas lea buoremus áigi čoaggit šattuid rádjui?

Masa jeagelhávdda lea buorre?

Beatnatnjuovččarásiin sáhttá dálkkodit bákčasiid ja vuolšši, sihke monimašváttuid. Dan sáhttá geavahit hávvevuoiddasin, ja dainna gánneha bassat ámadaju jus čihkaluvvá, muhto mo dan galgá geavahit?

Lávkki leat geavahan maiddái oarjemáilmmis nurvo dikšumis, muhto mii dain sámi ávdnasiin sáhttá leat erenomáš buorre nurvui?

Luopmánis lea olu earret eará C-vitamiidna, muhto murjjiid lassin gánneha čoaggit maid lasttaid. Lasttain sáhttá vuoššat teaja, mii lea buorre..?

Miehtaskážira sáhttá geavahit buotlágan váttuide, nugo oaivebákčasii ja leasmebákčasii. Maid dát šaddu sisttisdoallá?

Biehtárrássi veahkeha ovdamearkka dihte vulšon alŋŋa dikšumis, mánnodávdabákčasiin ja háviid savvomis, muhto mii dáhpáhuvvá jus dan geavaha menddo olu?

Čáhppesmuorjige sisttisdoallá olu C-vitamiinna, ja das leat maid antioksidánttat eambo go eará murjjiin. Danin dat lea buorre nurvo ja febera eastadeapmái, muhto man eará váddui dat veahkeha?

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä