Sápmi |

Suoločielggis rahpasa čájáhus Urho Kekkonen álbmotmeahci luonddus – vihtta ođđa čájáhusa luondduguovddážiidda Suomas, Norggas ja Ruoššas

Ođđa čájáhusa rahpandoalut leat otne vuossárgga 9.12.

Tykkylumisia puita Urho Kekkosen kansallispuistossa.
UKK-álbmotvuovdi lea álkkit vánddardeaddjiide go Giehtaruohttasa alla gáissát, bukto ovdan álbmotmeahci ođđa čájáhusas. Govva: Pekka Kauranen / Yle

Urho Kekkonen álbmotmeahci ođđa bálvalanbáikái Suoločielggis lea gárvvásmuvvan čájáhus, mii bálvala vánddardeaddjiid, mátkkálaččaid ja buohkaid, geat leat beroštuvvan davviguovllu luonddus.

Dávgevári luondoguovddáš Vuohču gili davábealde giddejuvvui árat dán jagi, man dihte Urho Kekkonen álbmotmeahci bálvalanbáiki Kiehinen fárrii geasi álggus Suoločielggi Tunturihotellii.

Dál sajiide lea gárvvásmuvvan čájáhus, man rahpandoalut leat otne vuossárgga 9.12. Čájáhusas lea Urho Kekkonen álbmotmeahcis vuos stuorra kárta, mii čájeha álbmotmeahci sturrodaga. Doppe lea maid ovdanbuktin guovllu luonddus, gos beassá oaidnit guovllu šattuid ja lottiid. Iežas báiki čájáhusas lea maiddái álbmotmeahccái namas addán albmás, presideanta Urho Kekkonenis.

Čájáhussii huksejuvvon ávdinstohpočiegas galledeaddji sáhttá vásihit bottoža olmmošlegeanddaiguin dahje bláđet áiggiid čađa čállojuvvon aviisačállosiid álbmotmeahci birra.

Čájáhusa leat ceggen báikkálaš olbmot

Čájáhusa giehtačállosa leaba čállán Meahciráđđehusa Luonddubálvalusaid plánejeaddji Kristiina Aikio ja biologa Heini Koivuniemi, ja sudno veahkkin lea bargan Davvi-Sámi álbmotmeahcceguovllu bargojoavku.

Gráfalaš plánen lea Luonddubálvalusaid spesiálaplánejeaddji Pasi Nivasalo duodji. Čájáhus lea oassi PAN – Pohjoisen luonnon ilmiöt (Davvi luonddu albmaneamit) –ENI-prošeavttas. PAN-prošeavttas dahkkojit Kiehinen lassin njeallje earáge čájáhusa Norgga, Ruošša ja Suoma davviguovlluid luondduguovddážiidda, ja čájáhusat addet oppalašgova davviluonddu girjáivuođas ja luonddualbmanemiin.

Urho Kekkonen álbmotmeahci Kiehinen-bálvalanbáikái ja čájáhussii lea nuvttá sisabeassan. Čájáhusteavsttat lea suoma- ja eŋgelasgillii.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä