Sápmi |

Veahkkeriektekánsler gáibida Kela buoridit sámegielat bálvalusaidis – Sámedikki gielladorvočálli atná čovdosa hui mearkkašahttin

Veahkkeriektekánsler cealká, ahte álbmotealáhatlágádus Kela ii leat ovddidan sámegielat bálvalusaidis nu mo giellaláhka geatnegahttá.

Apulaisoikeuskansleri Mikko Puumalainen.
Veahkkeriektekánsler Mikko Puumalainen mielas Kela ii leat ollašuhttán sámegielat bálvalusaidis dego Suoma vuođđoláhka ja sámi giellaláhka geatnegahttet. Govva: Yle

Veahkkeriektekánsler Mikko Puumalainen mielas sámit eai leat earáiguin ovttaveardásaš sajádagas, go eai sáhte dikšut áššiideaset Suoma álbmotealáhatlágádus Kelas neahta bokte.

Vuossárgga almmustuvvan mearrádusastis veahkkeriektekánsler cealká, ahte sámi bustávat eai sáhte leat sivvan dasa, ahte sámit eai oaččo Kelas seammalágan neahttabálvalusa go earát. Sámi guhkes gaskkaid dihte neahttabálvalus livčče dehálaš.

Álbmotealáhatlágádus galgá almmuhit veahkkeriektekánslerii ovdal cuoŋománu loahpa, makkár doaimmaid dat álggaha vuoi sámiid bálvalusat leat dan dásis, maid láhka geatnegahttá.

Veahkkeriektekánsler muittuha, ahte sámi giellaláhka lea leamašan fámus jo 15 jagi, ja Kela livčče galgan dan áiggis fuolahit, ahte gávdnojit doarvái sámegielat bargit.

Sámi giellalága mielde ovdamearkka dihte skovit ja daid deavdinrávvagat galget leat sámegillii. Kela mielde sii jorgalahttet dehálamos skoviid golmma sámegillii ja almmustahttet daid neahtas.

Veahkkeriektekánsler smiehttá, leago skoviid jorgaleapmi doarvái ja deavdágo dat giellalága gáibádusaid. Veahkkeriektekánsler oaidná, ahte Kela lea healban geatnegasvuođastis, go áššiid ii sáhte dikšut neahtas sámegillii.

Gielladorvočálli atná dehálažžan, ahte olbmot váidet riektekánslerii

Sámedikki gielladorvočálli Anne Kirste Aikio mielas dát mearrádus sáhttá leat bálgáčuolli.

– Oainnán dán čovdosa hui mearkkašahttin ja anán dehálažžan, ahte váidagat dahkkojit riektekánslerii vai áššit sáhttet ovdánit.

– Mii sáhttit speadjalastit mearrádusa eará eiseválddiid ektui, maidda heivehuvvo sámi giellaláhka. Dat maiddái addá ovdamearkka das, ahte jus olmmoš dovdá, ahte sámegielat bálvalusat eai ollašuva, das gánniha váidalit dohko, gos eiseválddiid doaimmat čuvvojuvvojit, dadjá Aikio.

Ánne Kirste Aikio
Sámedikki gielladorvočálli Anne Kirste Aikio mielas veahkkeriektekánslera mearrádus sáhttá leat bálgáčuolli. Govva: Xia Torikka / Yle

Sámediggi deaivvada Kelain jahkásaččat. Čoahkkimiin ságastallet Kelain sámegielaid bálvalusain, daid hástalusain ja ovddidandárbbuin. Sámediggi lea earret eará skábmamánus 2018 bivdán Kelas čielggadusa sin nuortalašgielat bálvalusaid ordnemis, muitala Aikio.

Kela mielde sis lea jođus sámegielat bálvalusaid kárten- ja ovddidanbargu, muhto plána eai leat vel dohkkehan.

Kela mielas sin ovddidanbargu guoddá guhkás ja ulbmilin lea, ahte sámiid gielalaš rievttit ollašuvvet.

Anne Kirste Aikio jáhkká, ahte ášši ovdána dál.

– Jáhkán ja sávan, ahte ášši ovdána ja mii diehtit, ahte Kela lea bárisin ovdánahttimin ja buorideamen sámegielat bálvalusaid.

– Sámi giellalága ollašuvvamis vástidit virgeolbmot ieža. Dat dahká vejolažžan, ahte sámi giellaláhka ollašuhtto dušše minimáladásis, dahje ii oba dasge, eaige das leat njulges sankšuvnnat. Leage dehálaš, ahte sámiid gielalaš vuoigatvuođain, ovttaveardásašvuođas celket earátge.

Sámegielat bálvalusain čuolbma čuolmma maŋis?

Moadde jagi dassái muitaleimmet, ahte olbmot leat iskan geavahit Kela bálvalusaid sámegillii dan maŋŋá, go ožžo diehtit bálvalusaid birra.

Kela leamaš hárbmaluvvan das, go olbmot eai geavat sin sámegielat fálaldagaid. Dalle bálvalusain gávnnahedje goit ovtta čuolmma: Kela áššiid dikšunbálvalus ii dohkket sámebustávaid. Ášši ovdánii vel nu, ahte Kela dáhttui, ahte olmmoš ieš jorgala dasa čujuhuvvon sámegielat reivve suoma- dahje ruoŧagillii.

Mannan jagi Yle Sápmi maid iskkai, oažžugo Kelas sámegielat bálvalusaid. Davvisámegillii bálvalusa fidnii, go beare manai Kela Avvila doaimmahahkii ja doppe rivttes olbmo, davvisámegielat bargi lusa.

Anárašgielat olbmui várrejuvvui áigi guovtti beaivvi geahčái ja son livččii dalle ožžon dulkka bokte bálvalusa. Maiddái nuortalašgielat olmmoš fertii várret áiggi ja dikšut áššiidis dulkka bokte – vaikko dan rádjai bálvalusa lei fidnen njuolga nuortalašgielat bargis.

Yle Sápmi ii leat ožžon Kelas kommentta vuossárgga áigge.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä