Sápmi |

Vuođđoláhkaváljagoddi: Sámekultuvrra geahnohuhttingielddus ruovttoluotta meahciráđđehusláhkii

Riikkabeivviid vuođđoláhkaváljagoddi evttoha sámekultuvrra geahnohuhttingildosa máhcaheami meahciráđđehusláhkaárvalussii. Vuođđoláhkaváljagotti ságadoalli Annika Lapintie muitala, ahte váljagoddi atná ráđđehusa láhkaárvalusa váilevažžan sápmelaččaid oasil.

Annika Lapintie
Vuođđoláhkaváljagoddi atná ráđđehusa láhkaárvalusa váilevažžan sápmelaččaid oasil, muitala ságadoalli Annika Lapintie. Govva: Yle

Riikkabeivviid vuođđoláhkaváljagoddi hálida máhcahit sámekultuvrra geahnohuhttingildosa meahciráđđehusláhkaárvalussii.

Vuođđoláhkaváljagoddi attii cealkámuša Meahciráđđehusa ođđasitorganiserema guoski lágas eana- ja vuovdedoallováljagoddái duorastaga.

"Árvalusas eai ákkastala geahnohuhttingildosa sihkkuma"

Giđđat 2014 meahciráđđehusláhkaárvalus sisttisdoalai vel nu gohčoduvvon sámekápihttala, man namma lei "Sápmelaččaid ruovttuguovllu guoski erenoamášnjuolggadusat".

Kápihttalis lei maiddái sámekultuvrra geahnohuhttingielddus, muhto maŋŋelabbos dan sihkastedje ollásit eret láhkaárvalusas. Vuođđoláhkaváljagoddi evttoha gildosa máhcaheami.

– Dálá láhkaárvalusas eai šat leat njuolggadusat sápmelaččaid ruovttuguovllu guoski plánemis ja sámekultuvrra geahnohuhttingildosis. Ákkastallamiin eai goittotge muital siva njuolggadusaid eretváldimii, vuođđoláhkaváljagoddi fuopmášahttá.

– Vuođđolága njuolggadusat, daid guoskevaš váljagotti geavadat ja riikkaidgaskasaš olmmošvuoigatvuođaid gozihanorgánat hállet dákkár njuolggadusaid doallama beales, vuođđoláhkaváljagoddi oaidná.

"Oalle ártet, ahte sápmelaččat eai máinnašuvvo"

Sápmelaččaid ruovttuguovllu eatnamat ja čázádagat gokčet sullii logádasa Suoma eananviidodagas. Meahciráđđehus hálddaša das badjel 90 proseantta.

Dan dihte vuođđoláhkaváljagoddi imaštalláge sápmelaččaid sajádaga láhkaárvalusas.

– Meahciráđđehusa doaimmas lea stuorra mearkkašupmi sápmelaččaide ja sápmelaččaid ruovttuguvlui. Dan dihte lea oalle ártet, ahte sápmelaččaid vuoigatvuođat eai leat máinnašuvvon ráđđehusa láhkaásahanortnega ákkastallamiin, váljagoddi imaštallá.

– Mii atnit hui váilevažžan dan, ahte ráđđehusa evttohusas eai leat gieđahallan dán ášši. Dan dihte mii buvttiimet cealkámušas máŋgga geahččanguovllus ovdan dán ášši, earret eará Ovttastuvvan Našuvnnaid soahpamušaid ja Suoma láhkaásaheami oasil, muitala váljagotti ságadoalli Annika Lapintie (gur).

Sámeparagráfaid váilun váikkuha maid ILO 169 -soahpamuša ratifiseremii

Annika Lapintie mieđiha, ahte sápmelaččaid rievttit eai formálaččat mana heajut guvlui ođđa láhkaevttohusas.

Son muittuha, ahte riikkabeaivvit gerge jo giđđat oktii dohkkehit ráđđehusa evttohusa, mii sisttisdoalai sámekultuvrra geahnohuhttingildosa ja eará čuoggáid, mat buoridivčče sámiid rivttiid.

– Váljagotti mielas leat máŋga siva manin sámekultuvrra geahnohuhttingildosa galggašii máhcahit. Vuođđoláhkaváljagoddi oinnii, ahte riikkabeivviin livčče vel buorre suokkardit, ahte válditgo dáid sámečuoggáid doppe gaskadaga, boares meahciráđđehuslága dasa mielde vai ILO 169 -soahpamuša dohkkeheapmi lea vejolaš maŋŋelappos, Lapintie muitala.

Geahnohuhttingielddus lea earáge lágain, dego ruvkelágas, Lapintie lasiha.

Lapintie dadjá, ahte sin cealkámuš lea garra ávžžuhus eará váljagottiide ja riikkabeivviide, daningo sin váljagoddi dovdá sámeáššiid buoremusat ja gieđahallá daid olu.

Earret eará Sámediggi lea cealkán vuođđoláhkaváljagoddái, ahte Meahciráđđehussii dál evttohuvvon hálddašanmálle váttásmahtášii eamiálbmogiid ILO 169 -soahpamuša ratifiserema Suomas, daningo sápmelaččaid eanan- ja čáhcevuoigatvuohtagažaldagat eai leat velge čovdojuvvon.

Vuođđoláhkaváljagotti olles cealkámuša eanan- ja meahciráđđehusváljagoddái sáhttá lohkat dáppe.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä